Zamýšlenou stavbu bych přirovnal k úloze Lipna na Vltavě. Sice zastaví většinu vody z vysoko položených lesů, ale protože je v horní části toku, význam to bude mít pouze lokální (pro Huť ve Strašicích) a nebo (v případě přehrady) by to sloužilo pro ustálení průtoku. Holoubkovský potok nebo i Skořický reagovaly na vytrvalé deště téměř okamžitě, Padrťský potok si dlouho dával na čas. Podobně to bylo i ve Spáleném Poříčí, kdy Bradavu napájela v prvních dnech prakticky jen voda z polí.

Kolega vodař mi psal, že při letošní povodni teklo v pondělí v Hrádku na Klabavě 36 m3/s. http://www.pvl.cz/portal/sap/cz/index.htm
Podle jeho odhadu (měří tam, takže to má v oku) mohl mít Padrťský potok 4,5m3s pod dolní Padrtí, Třítrubský nastoupal o metr,
viděl by to kolem tří kubíků (u zámečku Tří trubek tedy 7m3/s). Ale jde víc než o odhad, byť profesionála. Takhle to vypadá, že přehrada/poldr v oblasti Ameriky a třeba současně i na Ledném potoce toho moc nevykonají.
U přehrad nezapomínejte (což asi většina z Vás ví ), že nemá smysl uvažovat při povodni CELÝ objem nádrže, který je volný jen při stavbě nádrže, ale že je zapotřebí brát v potaz prostor mezi normální hladinou a výškou přapadu bezpečnostního přelivu (retenční prostor). A ten je relativně malý, protože plocha těhle přehrad u Ameriky či Ledného potoka je malá.
Proč se tyhle přehrady dřív stavěly, opět všichni víte - nebylo to kvůli povodni, ale kvůli nadržení vody pro dobu sucha.
A poslední perla žvanivého mudrce, prý pokácená paseka zarostlá buření dokáže infiltrovat víc než les stojící. Hlava mi to nebere.

( částečná odpověď pro Tomáše ) :

Strašice:
Ve studii odtokových poměrů v povodí Klabavy ( ...... ) je dále uvažováno s výstavbou několika retenčních nádrží v povodí Klabavy nad obcí Strašice, z nichž z hlediska protipovodňové ochrany je nejvýznamnější návrh výstavby retenční nádrže Amerika, která by v případě realizace větší z navrhovaných variant dokázala snížit průtok Q100 na cca < Q5
http://mapy.kr-plzensky.cz/twi...LE_ID=4157

Rokycany:
Výstavba retenční nádrže na Klabavě (Amerika), která by v případě realizace větší z navrhovaných variant, dle předběžného posouzení, snížila průtok Q100 v Rokycanech o cca 28 % ( platí pro Klabavu nad soutokem s Holoubkovským potokem ).
http://mapy.kr-plzensky.cz/twi...LE_ID=4166


To jsou tedy údaje pro větší variantu. Jaké jsou pro tu menší, jsem nedohledal.


Před deseti lety (2003-2004) se počítalo s jedním velkým poldrem (přehradou) na Americe + k tomu jeden menší poldr na Reservě a jeden malý na Třítrubeckém potoce. Přesné polohy neznám, ale uvádělo se k těmto dvěma malým:
„ ... mohou ovlivnit pouze velmi malou část povodí a mají vzhledem k objemu povodňové vlny nad Strašicemi prakticky zanedbatelný retenční objem – celkem 566 tis. m3, přičemž objem povodňové vlny Q100 lze odhadnout na 4 až 6 mil. m3. (plocha povodí Klabavy nad Strašicemi je 73,36 km2, poldr na Třítrubeckém potoce má plochu povodí 13,3 km2 a poldr na Reservě 7,4 km2. http://www.plzensky-kraj.cz/_a...085028.pdf (strana 62)

Pak ale byla ještě další studie (nemám, neznám) , pravděpodobně v roce 2006, kde ještě asi něco přibylo.

Cituji z opatření BE200004 Nádrž Amerika na Klabavě, ř.km 37,50 :
Vybudováním nádržního prostoru s retenčním účinkem dojde ke snížení povodňových průtoků na Klabavě. Je navržena hráz výšky 25 m, objem nádrže 4,1 mil. m3 .

TO JE TA MENŠÍ varianta ( „poldr“ ), PŘÍPUSTNÁ pro CHKO – viz ty Rozbory, str. 147 a 149



Ta větší, snad nepřípustná, varianta (retenční nádrž se stálým nadržením) má potenciální objem až 30,9 mil. m3 http://eagri.cz/public/web/fil...tokolu.pdf (strany 32 a 33) a výška její hráze by byla nejméně dvojnásobná , původně bylo v návrhu 51 metrů.

Myslím, že suchý poldr by sotva měl hráz vysokou 25m. S tím snad počítala ta varianta přehrady. Neodvažuji se odhadovat, jak vysoká by byla hráz poldru, ale podle mého názoru tak do 5m. To by v zásadě nevylučovalo přeložku stávající komunikace jen o kus vedle. Je to "hnus fialovej", ale představit bych si ho ještě dokázal, na rozdíl od "autostrády" na Bahna a dál. Na druhou stranu - proč by tam ta autostráda měla být. V tomhle bych nepanikařil. Do Třítrubeckého údolí by se ze Strašic člověk dostal buď po té "přeložené" komunikaci, nebo po stávající silničce přes Bahna a Padrť. Pěšky nebo na kole by to nevadilo a veřejnou dopravu tu nepředpokládám.
V Brdech samozřejmě k záplavám a povodním docházelo i dříve, ale zpravidla až při opravdu velmi vydatných srážkách (okolo 100mm a víc za jeden až dva dny). S tím už se pak asi opravdu nedá mnoho dělat, zvlášť, pokud je už půda předtím nasycená vodou a k povodni - větší či menší, dojde. Pokud ale budou zatopeny jen přirozené sníženiny a pánvičky, je to v pořádku - a svým způsobem je to i dobře. (Nechápu v tomhle blbost lidí, že staví v zátopových územích). S opravdu mimořádně intenzivními a bohatými srážkami si ale přehrada menší až střední velikosti nebo poldr stejně neporadí.
V současnosti však i poměrně "krotké" srážky už povodeň vyvolávají. Je snad nějakých 90 - 120 mm vody za 5 (!) dní něco tak obludného? Dřív by to lidé zaznamenali jen poněkud větším průtokem vodotečí. Teď se mohou zbláznit a evakuují. Čím to asi tak je? Sám se domnívám, že na vině je nepromyšlená, bezohledná masivní těžba a vše, co ji provází (zničený terén, eroze atd.). K tomu "přiblblé" vodohospodářské zásahy.
Podle mne je řešením promyšlené a velmi šetrné "hospodaření" v lesích, minimální zásahy do vodního režimu, ale žádné další hráze, přehrady, nádrže a poldry.

Ad poldr: Jaký objem vody zachytí a o kolik minut zpomalí povodeň? Bojím se že přínos bude minimální.

Ad napřímené toky: Včera jsem se procházel na Hřebenech, poprvé jsem viděl jak voda prýští na svahu pod jednotlivými kameny. Byl jsem vděčný za odvoďnovací příkopy, ale je mi jasné že nesmírně urychlují odtok níže. Přemýšlel jsem o stavu, kdyby neexistovaly lesní cesty se svými příkopy ani by nebyly lesnické meliorace. O kolik víc vody by půda byla schopná zasáknout? Jde-li navíc o jíly a podzoly... Uvádí se, že listnaté lesy absorbují víc vody, seriozní výzkumy neznám, možná opad listí umožňuje život víc žižal a půda pod opadem líp infiltruje? Jak by vypadal les kde dlouho stojí voda? Smrky by to asi nevydržely, ale viděl jsem i nestabilní duby, dřeviny mnou do dodneška považované za vodě odolávající...

i když se v lesích hospodařilo jinak než dnes http://web.natur.cuni.cz/ geog...lleder.pdf

Když v krátké době na velké rozloze naprší přes 100 mm (přes 100 litrů na metr čtvereční) , nezabrání povodni nic. Kromě zkušeností z roku 2002 viz dále např. Cílkovo Střední Brdy str. 84 - povodeň na Litavce roku 1981 , v Brdech napršelo 190 mm. Např. v Šeflově Povídání o Brdech jsou zmiňovány v devatenáctém století velké povodně v letech 1824 , 1849 , 1855 , 1872 , 1895 , 1897

Neodvažuji se polemizovat o smysluplnosti poldru - tedy suché nádrže ( bez stálého nadržení ) . Nicméně je v Plánu povodí a nyní existují velké tlaky na jeho/její výstavbu. Je ale potřeba uvažovat v souvislostech. Jestliže vznikne údolní příčná stavba, hráz vysoká 25 metrů, která technicky znemožní průjezd údolím Padrťského potoka, kudy se pak bude jezdit ze Strašic na Padrť ? Pokud se nebudou budovat nějaké soustavy tunelů a estakád , tak to asi jde jedině přes Přední Bahna, nebo ne ?

Jen doplním Kerošku.Své na Padrti dělá ten kanál na pravé straně rybníků,tam je svedeno vše z pravé strany ve směru rybníků či toku. Kanál odvádí vodu kolem rybníků přímo pod ně!!

Problém záplav je na širokou diskusi(možná globální). Jednak srážky jsou velmi vysoké-příroda. Avšak,stavíme obrovské množství nevsakových ploch. Nové dálnice, betonové, asfaltové plochy atd.atd. Hory se přebudovávají na poloparky-asfaltové cyklo a bruslařské stezky, odlesněné plochy pro sjezdovky,zážitková centra atp.,atp. Prostě charakter hor se mění-cyklus srážky-výpar se zákonitě zrychluje). A o zemědělství (jak voda frčí řepkou nebo kukuřicí) psát ani nebudu.
A Brdy. Byly popisovány jako vnitřní horstvo zadržující spodní i srážkové vody. Byl jsem se podívat v okolí Partských rybníků při záplavách. To množství vodotečí a struh, které přímo a rychle odvádějí vodu z okolních lesů,zapřičinuje rychlé odvodnění celé oblasti. Voda po přímkách doslova letí do horního rybníka. V lonském roce, v okolí Teslín (a jinde), byly vybudovány nové cesty s dokonalím odvodněním (jistě je znáte). Původně podmáčená oblast není schopna udržet vodu (ani zpomalit).
A dále, jak psal Pavel. Těžba stylem mnohohektarových holosečí, kdy pražicí slunce doslova
mění charakter půdy na velikých plochách, jak ta (vysušená a tvrdá) má pak alespoň zpomalit to množství vody...
Proto myslím, že by se mělo uvažovat trošku jinak, ne jen tak prvoplánově a jednoduše, prostě postavit nádrž a je to.. Krajině (horám) bychom měli vracet původní charakter,aby nám s vodou pomáhaly, děláme bohužel téměř přesný opak. Možná mají Brdy nyní šanci se "napravit", pokud o Brdech budou rozhodovat lidé dobré vůle nebo ne a pak se bude, ať chceme, či ne, rozpor mezi námi a přírodou dramatizovat, nespoutáme ji.

Že by Plzeňský kraj podporoval CHKO, která by zabránila výstavbě přehrady ( poldru ) ?
Kdepak. Jediné, co té výstavbě brání, je zatím nesouhlas ministerstva obrany. CHKO tomu nezabrání, naopak, přípravné materiály pro CHKO stavbu nevylučují. V tom balíku dokumentů zveřejněných MŽP v rámci návrhu na vyhlášení CHKO Brdy jsou také „Rozbory CHKO Brdy“ - v nich, v kapitole Povodňové ohrožení a protipovodňová ochrana, se na straně 149 můžeme dočíst, že
„ předpoklad Plánu oblasti povodí Berounky by bylo možné realizovat v podobě protipovodňové suché nádrže (nádrž bez stálého nadržení ) i s poměrně omezenými nepříznivými vlivy na prostředí vodních toků a jejich údolí. Předpokladem by byla konstrukce objektů hráze suché nádrže, umožňující za běžných průtokových poměrů migraci vodních živočichů. “

Dalo se čekat, že se hned po povodních začnou ozývat ti, co by nejraději nasekali přehrady na každém potoce. A PK je přímo posedlý myšlenkou na nádrž nebo aspoň poldr na Americe a další na Ledném potoce. Pokud vláda vyhlásí už v polovině roku 2014 CHKO(byť by měla začít fungovat až od konce roku 2015) a přijme alespoň ty podmínky ochrany, které jsou uvedeny v návrhu na vyhlášení (včetně doporučeného managementu), pak je docela solidní šance, že by se mohlo těm nádržím (ať už jim říkáme, jak chceme) zabránit. Dokonce snad i za předpokladu, že si PK ty nešťastné katastry vyvzdoruje. Kdyby se v Brdech netěžilo jak o závod, vysazovaly se vhodné MZD v dostatečném množství a nepovolovala se stavba v záplavových oblastech, nic takového by vůbec nebylo potřeba. Nezbývá než doufat, že ten nesmysl s přehradami zase zapadne (i když se soukromě obávám, že nebude snadné přimět PK k opuštění téhle pitomé myšlenky).

V Těškově se brzy bude otvírat nový kamenolom (Těškov 2) . V dubnu 2013 to vzalo na vědomí tamní zastupitelstvo.
Na stavbu hráze přehrady na Americe, která začne hned po převzetí katastrů Plzeňským krajem http://www.ceskenoviny.cz/zpra...ech/947239 , bude potřeba mnoho kamene. Z Těškova to je nejblíž. Proto bude potřeba urychlit stavbu dálničního přivaděče. Jinak by kamiony jezdily přes obec Strašice. Se stavbou hráze se zneprůjezdní silnice z Huti na Tři trubky. Proto bude nutno na Padrť jezdit někudy okolo. Jde to jinudy než přes Bahna? http://brdy.org/content/view/304/38/ A když už se ta silnice na Bahna postaví, nebudou po ní jezdit kamiony na Bukovou?

...jsou takové, že se vodohospodáři s vltavskou kaskádou moc nevytáhli. Jiná situace byla na Hracholuskách nebo na Lese království. Trochu se bojím, že retenční účel nádrže by zde byl jenom záminkou pro její postavení, když si samozřejmě odmyslím ten kšeft pro kamarádíčky kolem při její stavbě. Její další "multifunkční" využití by z ní udělalo nefunkční paskvil. Z toho důvodu se přikláním k méně honosným poldrům, pokud vůbec. Nejlevnější by bylo odstěhovat těch pár domů, které to pokaždé odnesou (i s přehradou), jinam, určitě by to nevyšlo na 1/2 mld. Kč.

Nestraš :-)
Přehrada vodu zadrží jenom když je vypuštěná a malá přehrada povodeň ani netrasformuje.... navíc bys zatopil údolí Reservy? I na dolním toku rostou pěkný špeky (=kytky)
Když se hlouběji zamyslím :-), prostě by se k Octárně, Lázský, Pilský aspol. přidala další nádrž, ale nelíbilo by se mi to.