Na území někdejšího VVP Brdy Jince se vyskytuje poměrně velké množství různých staveb. Těch vysloveně historických se zde nachází velmi málo a mnohé již byly popsány. Pojďme se nyní podívat na některé z těch novějších: Tentokrát bude řeč o ženijních úkrytech. Jsou to betonové stavby, poschovávané v lesích středních Brd.
Jsou to betonové stavby, poschovávané v lesích středních Brd. Jejich výstavbu datujeme řádově do šedesátých let (možná i konec let padesátých), ale zde se jedná spíše o dohady. Na zmíněném území se vyskytuje několik skupin takových úkrytů s typovým označení ÚŽ-6. Písmena v názvu znamenají "úkryt ženijní". Úkryty sloužily k monitorování situace při napadení Československé socialistické republiky zbraněmi hromadného ničení, a to zejména jadernými. Jejich posádka měla za úkol v pravidelných intervalech kontrolovat zamoření území, provádět analýzu naměřených dat a navrhovat ochranu vojska a obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení.
Materiál vykopaný při stavbě je nahrnut na strop úkrytů, kde je ho cca
1 - 1,5 metru hluboká vrstva. Úkryty jsou stavěny vždy ve skupině, na území bývalého VVP nevím o žádném osamoceném Ú. Ž.
Vstup do úkrytů byl obvykle po schodech, jindy ocelovým žebříkem kolmou šachtou. Všechny úkryty měly elektroinstalaci, v některých se donedávna zachovala část vnitřního vybavení. Je zde vidět například stojan na zbraně, plastová sklápěcí deska, která sloužila jako postel, nebo stůl. V některých úkrytech byly v zemi plechové trychtýře. Asi nejsnáze se dají úkryty odhalit podle sloupkůelektrické přípojky, které jsou na dálku viditelné.
Součástí každé skupiny úkrytů byl též okop pro vozidlo, v našem případě, tedy ve středních Brdech to byl okop pro (zřejmě Pragu V3S) pár desítek metrů od skupiny úkrytů, vyztužený částečně výdřevou ve spodní části a kovovou trubkovou konstrukcí s navařeným vlnitým plechem a s jakýmsi výklenkem po levé straně od vjezdu do okopu. Tento výklenek je velmi malý, o půdorysu odhadem 80x80 cm. Donedávna byly úkryty slušně schované ve vegetaci (mladší smrkový hustník), dnes nad úkryty roste smrkový les, ve kterém se po proředění porostu větráčky a vchodové dveře nedají přehlédnout. V letech asi 2005-2006 byly tyto úkryty opakovaně poškozeny zloději kovů, kteří za pomoci autogenů ukradli i to, co bylo přivařené a zabetonované. Do důkladnějšího popisu se nepouštím, jelikož vojenské technice nerozumím, navíc takový detailní popis můžete najít například na adrese: http://www.fortifikace.net/povalecne_zenijni_pechotni_ukryty.html
Zde se jedná obvykle o typy A a B, každý úkryt má však nějakou drobnou odchylku od projektu. Jsou mi známa celkem 4 místa, kde se nachází skupiny těchto úkrytů, ale prohlédnout si můžete pouze dvě, další dvě nejsou momentálně nepřístupné. Vidět je tedy můžete nad Skelnou Hutí a při cestě mezi Borem a Jordánem.
U obou těchto dochovaných úkrytů jsou ve vzdálenosti několika set metrů ještě úkryty, kde byly instalovány dieselelektrické agregáty pro napájení úkrytů elektrickou energií. Agregáty jsou opět odmontovány, můžeme zde ještě vidět velmi zachovalé zbytky betonového fundamentu, nádrže na naftu, na chladící vodu, zbytky trubek a kabelů, chladiče a stanoviště strojníka s okénkem do strojovny. Tyto úkryty mají vchod vodorovný, přímo do strojovny, a ze stanoviště strojníka je pak nouzový výlez svislou šachtou, krytou (kdysi) plechovými dvířky, umístěnými v rovině terénu.
Jeden z těch úkrytů, které již neuvidíme, se nacházel přímo na křižovatce asfaltových lesních silniček mezi Obecnicí a Komárovem, u odbočky na Svatou Dobrotivou. V těchto místech stávala nenápadná dřevěná bouda z hrubých kulatinek a pod ní bylo schodiště. Na konci nezvykle dlouhého schodiště (odhaduji tak 5 metrů) byla přetlaková dvířka uzamčená visacím zámkem, který však byl každou chvíli uříznutý. Úkryt byl uvnitř velmi zachovalý, včetně filtroventilačního zařízení. Oproti ostatním úkrytům zde bylo hned několik místností za jedním hlavním vchodem. Ostatní úkryty byly stavěné ve skupinách, ale každý byl zcela samostatný. Odtud bohužel žádnou fotografii nemám. Dnes je úkryt tak dobře zavezený, že z něj zbyl jen sloupek elektrické přípojky pár desítek metrů jižně od bývalého vchodu. Zda-li tyto ženijní úkrytyv Brdech byly začleněny do Teritoriální radiační hlásné sítě mi není známo, stejně tak neznám datum, kdy je Česká armáda deaktivovala. V jejich podobě nám však ve středních Brdech zbyl pomník jako památka na studenou válku.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment