Letos časně zjara jsem se toulal po jižních Brdech a přišlo mi líto, aby na Hradeckém (Hraničním) hřebeni dál bez povšimnutí chátrala nádherná nasucho vyskládaná hraniční zeď. Nemám to tam úplně blízko, ale potom, co odzvonilo parnému létu, jsem se tam již párkrát vydal, abych opravou kamenné hradby, jakkoliv je moje práce laická, vzdal hold našim předkům za pracovitost a jejich um. Při té příležitosti jsem se tam trochu porozhlédl.
Jedná se o asi 140 m dlouhou několikrát zalomenou nasucho skládanou zeď vysokou kolem 2 metrů. V průřezu má lichoběžníkový tvar se širší základnou. Původní dochované části jsou v nejvyšším plochém místě široké asi 40-50 cm a u paty asi 80-90 cm. Je umístěna na plochém temeni hřebene ve vzrostlém smrkovém lese. Za oběma konci kamenné hradby nalezneme hraniční mezníky a podle místních cest další pokračování hranice, kterážto sleduje cesty stále dobře znatelnými kamennými valy, mnohdy hezky vyskládanými.
Je možné se domnívat, že původní rozsah zdí na Hraničním hřebeni byl daleko větší (dle zbytků vyskládaných kamenů asi 1250 m na délku, možná i výrazně více), ale místní obyvatelé z nedalekých vsí a samot kamennou hradbu ve snadněji dostupných místech prakticky celou rozebrali. Kromě menších ojedinělých zachovalejších částí paty zdi existuje ještě jedna kratší asi 40 m dlouhá kamenná zeď zachovaná o něco více na severozápad.
Zeď byla vystavěna na hraniční linii mezi někdejšími panstvími. Na nalezených zatím pouze čtyřech identických meznících jsou vyryta písmena PT k Hvožďanům a PH k Březnici, což nezjednodušuje pátrání po historii zdi a celé hranice. Dodnes tudy vede styk katastráních území Pročevily a Vacíkov, případně Vševily a Vacíkov. Jistou indíciíí je existence hrádeckého panství (proto asi H ... jde o Starosedlský Hrádek), kam od roku 1638 Pročevily a Vševily patřily, kterážto léna pak koupili v roce 1664 březničtí páni.
Nejspíš sloužila před asi 200 lety kamenná hradba i jako hradba obory, to zmiňuje web brdy.info Tomáše Adama s odkazem na Brkozbrd, zeď prý nechali vystavět Schwarzenbergové. Podobná zeď z podobné doby je dodnes na Jineckých Hřebenech na severním svahu Koníčku. Zeď musela ve své době spotřebovat neuvěřitelné množství kamenného materiálu. Ten byl sbírán z povrchu, ale velmi pravděpodobně byla otevírána menší kutiska kamene. V těchto místech nalézáme jakési hromady kamene, které se podobou velmi blíží kamenným "mohylám". Tím se může vysvětlovat na konkrétním případě této skládané zdi i účel kamenných hromad či mohyl.
Chtěl bych poděkovat předem i zpětně všem, kteří přiloží nebo již přiložili ruku k dílu, i když je možné, že cizokrajná obsluha těžké techniky při kácení sousedních stromů nebude mít se zdí slitování. Sám třeba doufám, že právě její dobrý stav bude varováním a příčinou toho, že se jí v budoucnu nic zlého nestane.
Nyní pro ilustraci přikládám několik časosběrných záběrů z již provedených oprav. Ve druhé polovině října 2023 zbývaly vyspravit tři menší místa podobná těm šesti prezentovaným opraveným na fotografiích níže, a pak jeden delší asi 6 m dlouhý úsek (podobně jako již jeden takový vyspravený na fotografiích níže), kde je kamenná hradba závažněji poničena.
Kromě opravy této zdi (dovyspravena na jaře 2024) se zabývám i dalšími záležitostmi, které nepřináší žádný finanční užitek, ale např. zvyšují vlhko v lesích nebo zlepšují podmínky přežití některým květinkám. Protože jsou tyto činnosti ale na samém okraji povoleného, tak je zde neprezentuji. Kdyby se někdo chtěl připojit k podobným aktivitám, nechť je mu tato prezentace a zamyšlení nad tímto dílem našich předků pozvánkou a nechť mne zkusí kontaktovat prostřednictvím tohoto webu.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment