Plešivec

   Nebudu se zabývat bližším popisem, jak a kde Plešivec najdete, ostatně si myslím, že ti, kteří navštěvují tyto internetové stránky, to jistě vědí. Pro ty méně znalé a náhodné čtenáře jen uvedu, že ho najdou nad obcí Jince na trati Zdice-Protivín. Plešivec je tak trochu zvláštní kopec (nebo hora, jak chcete). Jeho osa je téměř kolmá na hlavní brdský hřeben. Je tak trochu zvláštní i tím, že ač má dost příkré svahy téměř po celém svém obvodu, přesto je jeho vrchol téměř plochý. Jeho jméno leccos napovídá o tom, jak asi vypadal v minulosti.

Hradiště

   Podle jména "Plešivec" se dá usuzovat na to, že v dávných dobách byl jeho vrchol zřejmě holý. Není divu, protože celá "planina" na jeho vrcholu je velmi kamenitá, až skalnatá a nadto byla v předhistorických dobách osídlena nebo minimálně občas používána jako hradiště. Žádný rozsáhlejší archeologický průzkum zde ale nebyl proveden. Podle spíšeojedinělých vykopávek, naposledy údajně v roce 1945, se usuzuje, že se jednalo o hradiště knovízské kultury, ale jsou názory, které ho určují spíše jako milavečské. V každém případě se vznik hradiště pohybuje někde mezi rokem 800 až 1300 let před Kristem. Osobně si myslím, že hradiště takto rozsáhlé, (56 hektarů), mohlo být používáno více kulturami a i v pozdějších obdobích a jedině rozsáhlejší průzkum by nám to mohl poodhalit. V dnešní době jediné co můžeme spatřit, jsou zbytky valů.

   Archeologové se hluboce mýlí, když tvrdí, že hradiště nemohlo být používáno jako sídlo, protože na jeho vrcholu chybí voda. Tento nesmysl kdysi dávno zřejmě někdo napsal a v jeho opisování se pokračuje i nadále. Já ovšem vím, že minimálně na dvou místech voda vyvěrá téměř sama. První místo zřejmě trochu prohloubili trempové a používá se jako studánka, (foto č. 3). Další místo kde se objevuje voda, je blízko Čertovy kazatelny. Nákladní auta tam vyjela na cestě koleje, které jsou stále zaplněny vodou a i v nejprudším létě i v posledních suchých letech je v nich stále voda. Další takové místo je zřejmě ukryto v porostu kapradí na ploše zhruba 20x20 metrů. Kapradí zde dorůstá často až téměř k ramenům a jistě tak dobře roste jen proto, že má dostatek vody. Jinak se mi ani nelíbí tak hrubé podceňování našich prapředků. Nevěřím, že by nějaká civilizace byla tak hloupá a postavila si hradiště nebo sídlo na místě, kde není voda. Jistě naši prapředkové neměli technické možnosti jaké máme dnes, ale najít vodu a udělat studánku uměli bezpochyby lépe než my.

   V okolí Plešivce se nacházely četné bronzové předměty, které však bohužel končily u místních kovářů jako cenná surovina, do dnešních dob se něco málo dochovalo v některých muzeích. Bohužel, ač sleduji vše co je a bylo napsáno o tomto hradišti, nemohu potvrdit pověst, která Plešivci přisuzuje keltské nebo slovanské osídlení. Nejsou pro to žádné důkazy. Jedině podrobný archeologický průzkum dá v budoucnu odpověď. Také prameny ze začátku století hovoří o jakémsi "božišti" a "kamenném stolu", to by byl velmi cenný nález, ale pokud se tam takové kultovní předměty vyskytovaly, skončily jako stavební kámen zabudovány v některém z místních domů v okolních vesnicích, které jsou často postaveny z kamene vytěženého na Plešivci.

Čertova kazatelna

   Na jihozápadní straně Plešivce, vysoko nad údolím Litavky, na samém okraji vrcholové plošiny je místo, které se nazývá Čertova kazatelna. Každý, kdo toto místo navštívil jistě potvrdí, že podobný výhled jinde ve středočeském kraji nenajdete. Dokonce si troufnu tvrdit, že je jeden z nejkrásnějších v Čechách (zvláště proto, že je v Brdech, je možná úplně nejkrásnější ze všech!).

   Čertova kazatelna je vlastně velmi strmý svah zpočátku několik metrů téměř kolmý, později "jen" velmi příkrý, ze kterého je výhled na střední Brdy. Ční nějakých 300 m nad údolím Litavky a s trochou fantazie zde má člověk pocit jako v letadle. Úhel výhledu je odhadem nějakých 140 stupňů jihozápadním směrem, tedy především na nádherné lesy ve středních Brdech. Kam by bylo vidět za ideální viditelnosti asi nemá smysl popisovat. Teoreticky jistě až pohraniční hory.

   Za zmínku stojí i les a terasy a kamenná moře pod Kazatelnou. Zvláště les na tomto svahu je zajímavý, vzhledem k nepřístupnému terénu nemá daleko místy k pralesu. Některé duby mají opravdu mohutné rozměry a i smíšený les napovídá, že zde moc zásahů v minulosti nebylo.

   Ale dosti o krásách. V posledních letech mám čím dál větší obavy o osud této části Brd, konkrétně o prostředí kolem Kazatelny. Množství lidí, které sem chodí, přesáhlo rozumnou mez. Já sám se již tomuto místu na jaře a v létě vyhýbám. Jednou jsem zde napočítal asi 20 dospělých, 10 dětí a asi 5 psů. To již není nic pro milovníky ticha a přírody. Horší je, že na místech, kde před dvaceti lety kvetl hustý vřes jsou dnes již jen obnažené kořeny borovic a hrozí, že eroze, která smývá volnou zem, zapříčiní vývraty borovic, které mohou zapustit kořeny jen velmi povrchově, protože v podstatě stojí na skále. K tomu ještě nějaký chorý mozek letos zorganizoval závody horských kol na Brdech a pochopitelně ho nenapadlo nic lepšího, než vést cyklisty přes Kazatelnu. Tam ovšem terénní pneumatiky horských kol udělaly s kořeny borovic své.

   Toto je stinná stránka všech krásných míst a stinná stránka "autoturistiky". Lidé, kteří by za normální situace seděli doma nebo se šli projít či se dívali na seriál, prostě vyrazí do terénu na všechna ta vyhlášená místa, ke kterým dnes patří i Čertova kazatelna.

   Asi vás napadá, proč píši o Kazatelně a současně se obávám o její osud. Ano, jsem v rozporu a sám nevím, co s tím. Kdyby někdo prohlásil tento útvar za rezervaci, mohlo by to dopadnout tak, jako na vrchu Hradec nad Dobříší. Je tam oplocení z podobných důvodů, jako by asi muselo vzniknout na Kazatelně. A to by také nebylo to pravé. Řešení? Chovat se k přírodě s úctou a ohleduplně. Vychovat k tomu i ostatní, taktně a nenápadně. Naštěstí jsou v Brdech místa, všichni nějaké takové to místo známe, kde je klid a ticho a kam se vždycky budeme potichu a s úctou vracet.

Viklan a podivné "pagody"

   Popravdě řečeno je to viklan, který se neviklá, a také neznám nikoho, kdo by viděl, že se viklá. Věřme ale pamětníkům, že tomu tak dříve bylo. Jediné co se dá říci je, že je to dost velký a asi těžký balvan. Podle těžiště a postavení lze jen odhadnout, že se dříve viklat mohl. Znám lidi, kteří se ho pokoušeli rozviklat pomocí kmínku středně velké soušky, ale dle jejich vyjádření, by spíše pohnuli zeměkoulí. Nesnažme se tedy o to co je vyzkoušeno, ať nepokazíme ten pěkně narafičený balvan, je tak jako tak docela hezký.

   V okolí viklanu se objevily, jak se někteří návštěvníci stránek již dříve vyjádřili, jakési "pagody" - viz níže uvedené fotografie. Je jich tam asi stovka. Nepřikládal jsem tomu žádný význam, zdálo se mi, že si prostě nějaké děti jen tak hrály, ale pokud se tyto výtvory objevují i jinde, trošku mne to znepokojuje. Zvláště pokud o tom někdo hovoří v souvislosti se sektami. Osobně si nemyslím, že to mají na svědomí sekty, ale pokud by se tyto výtvory v přírodě množily i dále, nebylo by to nic hezkého. Je to přeci jen zásah do přirozeného prostředí. Pokud je to jen taková "móda", prosím zúčastněné, aby toho zanechali.

   To už je lepší takový žralok. I toho můžete spatřit na Plešivci. Kde? To snad až příště.