Z úst nebo z pera mnohých vlivných osobností naší vysoké či nižší politiky jsme během lobbování za zrušení VVP slýchali o tom, že je třeba tuto oblast, v níž je doslova otisknut historický a přírodní obraz opuštěné krajiny v českém vnitrozemí, uchránit od výstavby. S velkou pompou bylo vyslyšeno dávné volání jednoho nejmenovaného aktivisty, které se jaksi hodilo do krámu zadavatelů konce institutu vojenského prostoru v centrálních Brdech, a jako jediná a nejlepší varianta i přes některé protihlasy byl prosazen pro další léta institut chráněné krajinné oblasti. O tom, že to není ochranářský institut, asi někdy jindy v jiném článku.
Územní nezastavitelnost bohužel samotný institut CHKO kromě prvních zón (pár procent území) nezaručuje. Tímto článkem bych chtěl informovat průběžně o tom, kdo co kde zamýšlí, připravuje, buduje či provozuje v rozporu s původními idejemi o pustém přírodním koutu.
Mezi stavby patří samozřejmě i cesty a jejich rekonstrukce, ale pro zjednodušení v budoucnu poměrně obsáhlého přehledu tyto stavby, pokud budou v rámci stávajících cest a nebudou měnit jejich účel a podobně, vynechám.
Stavby budu nejprve házet na dvě základní hromady - jsou jimi ryze komerční a ziskové záležitosti, které s ochranou přírody mají pramálo společné (sjezdovky, hotely, atrakce, přehrady, ...), a pak to jsou doprovodné stavby, jež mají ve vínku přece jen něco navíc (chodníky skrze cenná území, infocentra, záchytná parkoviště, ...). Druhou skupinu staveb tímto nechci nijak obhajovat - tyto stavby by samozřejmě nebyly vůbec potřebné, kdyby se zachoval režim nekomerčního byť do určité míry přístupného vojenského prostoru.
Suché poldry / přehrada Amerika (komerční podnik)
Už od 60. let 20. století se v plánech Povodí nachází plán přehradní nádrže v oblasti bývalé hájovny Amerika na Padrťském (Černém) potoce mezi Kamennou a Lipovskem. Každá další povodeň a každé další desetiletí z mnoha důvodů zhoršují dopady velké vody na majetek lidí. Mezi nejdůležitější důvody uveďme z řady příčin chřadnoucí monokulturní les, stálé odvodňování lesní půdy, nevhodné vedení lesních komunikací, vyšší sluneční aktivitu, nevhodná opatření na březích toku a přítoků a zastavování zátopových území.
Povodí Vltavy podporované samozřejmě developery mající oporu na všech úrovních státní správy chystá zatopení jednoho z nejhezčích inverzních brdských údolí, které opěvoval už Karel Domin. Není jasné, kterak má být naloženo s loveckým zámečkem Tři trubky, jenž se nachází v případné zátopové oblasti. Rovněž není jasný osud objektu Němých na Reservě, který by se do zátopové čáry největší varianty určitě vešel. Odtud ze strany vojáků, kteří tento objekt i po zrušení VVP nehodlají opustit, zaznívají největší hlasy proti záměru. V zátopovém území se rovněž nachází jímání vody pro rokycanský skupinový vodovod.
Asi nemusím vysvětlovat, že postavením přehrady nebo poldrů se rozkolísanost toku Padrťského potoka a jeho přítoků nevyřeší, pouze velmi okrajově ovlivní. Problémy těch nejničivějších povodní se spíše znásobí. Nabízí se otázka, zda tento projekt nejde na ruku stavební lobby a dále, zda není šit na míru - zatraktivnit tuto lokalitu modrými prsty zakusujícími se do jednoho z nejhezčích brdských údolí pro turistický byznys.
Kompromisním řešením byla jednu dobu soustava suchých poldrů, které by se jednak svoji zátopovou čarou vyhnuly výše popsaným objektům a které by trvale neznamenaly pro krajinu tak drastický zásah. I tak by došlo k zatopení nejcennějších údolních partií, zřejmě se souvisejícím odlesněním stávajících porostů a s dalšími dopady na infrastrukturu v těchto oblastech (Padrťský potok, Třítrubecký potok, Reserva).
Přesto jsem toho názoru, že by se měla řešit příčina, nikoliv následky - sice aktivitu Slunce neovlivníme, ale všechny ostatní důvody ano. Nejrychleji by šlo vyřešit hospodaření u těch nejmenších vodotečí v tomto povodí. Statut CHKO však možná nebude tak silný, aby dokázal ze své pozice nařídit VLS snížit výnosy z těžby v příbřežních lokalitách.
Na konci února 2016 MO již souhlasí s vybudováním poldru těsně nad Amerikou: "Hráz má vyrůst zhruba 180 metrů nad Amerikou, bude vysoká 22 metrů, v koruně dlouhá 439 metrů a může zadržet až 1,75 miliónu kubíků vody." Stavbě tak brání již jen formální kroky. Zajímalo by mne, do jaké míry se bude muset odlesňovat, nebo také, nevyvolá-li to potřebu přeložek inženýrských sítí či komunikací.
Od dubna 2016 je ve hře o "zastavení vody z Brd" i úprava hráze Padrťských rybníků, čímž by mohl vzniknout větší retenční prostor. Akce nese název "Rekonstrukce Padrťských rybníků ", vyčleněná částka je 11 mil. Kč a cílem je snížení povodňových rizik a zvýšení úrovně protipovodňové ochrany. Pravděpodobně by šlo o úpravy stavidel a přelivných propustí. Otázkou je, zda by nevyrovnaná hladina rybníků nebyla na škodu zdejší fauně a flóře. Při citlivém přístupu by toto technické opatření mohlo za málo peněz zvládat poměrně hodně muziky.
Statek a hospoda na Padrti (kombinace komerčního a doprovodného podniku)
Není třeba zdůrazňovat, že jedním z hlavních magnetů vznikající CHKO je Padrť. Široké podmáčené pláně spolu s rozlehlými rybníky přímo vybízejí k vyjížďce na kole nebo k pěší turistice za komáry. To, že nejvzácnější ptactvo je již nenávratně odstěhováno do jiných lokalit hlučícími davy, motorkáři apod., je asi všem fotografům a průvodcům vystupujícím z objednaných autobusů jedno.
Ondřej Sedláček v jednom nedávném rozhovoru jakoby předestíral, cože bude pro Padrť optimální - zemědělský statek pro chov dobytka pro spásání pyrotechnicky neočištěných luk tak, aby bylo zajištěno zachování bezlesí, a dále - hospodu pro pěší a cyklisty s tím, že by se majitel měl primárně starat o pastvu. Tolik názor ochranáře. Skutečnost by ale mohla být o hodně jiná. Nějak se nedokážu smířit s tím, že by prosluněný výhled z Kočky na Padrťské rybníky měl být kolem půl čtvrté odpoledne hyzděn odlesky střech zástupu aut na přilehlém přetékajícím parkovišti. Tak nějak nevím, postavíme si v EVL Padrťsko statek s hospodou?
Existují indície, které naznačují, že tento areál má již po léta vymyšlen jeden nejmenovaný podnikatel z příbramska.
A vidíte, netrvalo dlouho a 8. července 2016 se objevil článek na webu nase-voda.cz s názvem "K Padrťským rybníkům v Brdech se vrátil dobytek". Pastva jalovic má na 20 hektarech (to nám z těch Padrťských plání tedy mnoho nezbude - je to podobné jako s tím vypalováním cílových ploch) podpořit zachování bezlesí. Mám trošku pocit, že se jedná zejména o příjemné dotace za údržbu 1. a 2. zóny CHKO s případnou třešínkou na dortu v podobě rozvíjejícího se statku...
Podle současného znění stavebního zákona (§188a) a bez zatím zpracovaného územního plánu obce lze umístit stavbu mimo její zastavěné území pro stavby pro zemědělství s byty pro rodinné trvalé bydlení s plochou bytů celkem do 300m2.
Aktualizace zásad územního rozvoje má být provedena až k roku 2019... nějak pozdě, nebo úmyslně pozdě?
Stezka v korunách stromů Třemošná (kombinace komerčního a doprovodného podniku)
Starosta Příbrami Pavel Pikrt se v jednom z rozhovorů nechal slyšet, že si dovede představit na Třemošné i třeba stezku v korunách stromů. Z Brd se nám tak brzy stane lunapark. Zábavní podnik pro lidi zřízený stejnými lidmi zřejmě pro ochranu přírody v okolí těchto atrakcí. Nějak tomu nerozumím. Proč si lunapark nezřídí v Příbrami na nějakém odvalu?
Rozhledna Třemošná (kombinace komerčního a doprovodného podniku)
Z Příbrami se ozývají hlasy (i těch mocných a vlivných) o možnosti výstavby rozhledny na vrchu Třemošná (778m). Jistě si z ní obyvatelé Příbrami rádi prohlédnou svoje město - paneláky a vysoké komíny se sotva rozeznatelnou Svatou Horou. Pohled na druhou stranu - do lesů - by byl jako dnes stíněn plochým a zalesněným temenem Toku (865m). Není hezčí procházet tímto hřebenem a kochat se občasnými výhledy, které se nám sem tam otevřou? To zastupitelé Příbrami ještě nebyli v někdejší zpřístupněné zóně nyní již zrušeného VVP na Třemošné, aby zjistili, že rozhlednou se k novým výhledům nedobereme? Rozhledna by si samozřejmě vybrala další daň vůči přírodě v podobě zrekonstruovaného širokého chodníku (možná ne jen od Orlova), rozšíření parkoviště, buřtstánky nejen dole, ale i na vrcholu apod.
Nebylo by hezčí vybudovat po hřebeni Třemošné například naučnou stezku se zastaveními na místech, odkud je někam vidět? Svatá Hora z rozhledny blíž nebude a Tok se nesníží.
Geopark (doprovodný podnik)
Martin Lang představil myšlenku geoparku, tedy jakéhosi virtuálního průvodce po hmatatelných přírodních geologických zajímavostech středních Brd, kterých rozhodně není málo. Poměrně zajímavá a nenáročná myšlenka by se mohla v očích developerů snadno změnit v masovou turistiku do míst, kam lidská noha nyní po celé týdny nevstoupí.
Přimlouval bych se za neznačené pěšinky vyšlapanými těmi, kdo znají (nebo mají s sebou virtuálního průvodce), než za hustou síť nepřehlédnutelných značení, záplavu infotabulí a udržovaných stezek.
Tento typ atrakce v sobě skrývá možnosti přímo netušené - v každém brdském přírodním nebo historickém tématu by bylo možno podniknout totéž. Představa, že by pak byla vrchovina protkána celými pavučinami těchto cest a odpočívadel a buřtstánků mi nějak nesedí.
Sjezdovka Třemošná (komerční podnik)
Snad nejdéle žijící a stále veřejně propíraný projekt lyžařského areálu pod vrchem Třemošná (778m) u Příbrami. Brdy nejsou srážkově bohaté, protože leží ve srážkovém stínu pohraničních hor. Nebýt umělého zasněžování, nebylo by prakticky vůbec možno sjezdovky provozovat. Ale zde nejde jen o sjezdovky (vykácené pruhy lesa). Jde o hluk, enormní zátěž blízkého lesa, nápor na dopravní obslužnost, vybudování inženýrských sítí apod. Namítnete, že je to jen okraj jinak celistvého brdského lesa. No právě, takže si prostě ukousneme ze zatím zdravého jablka, podíváme se na něj raději z druhé strany a budeme předstírat, že je stále hezké a nepoškozené?
Základnové stanice mobilních operátorů (doprovodný podnik)
Před signálem mobilních operátorů bylo možné poměrně úspěšně uniknout právě do vnitřních brdských údolí. Tomu má být podle Ivo Grünera (náměstek plzeňského hejtmana) i kvůli bezpečnosti návštěvníků CHKO do dvou let konec. Žádá dohodu mobilních operátorů a využití stávajících vojenských věží (já znám 3, kolik jich znáte vy?). Údajně má být oblast pokryta téměř na 100% investicí v desítkách miliónů korun. Otázkou je, jakým způsobem bude pokryto signálem např. údolí Rezervy. Nebude to v konečném důsledku znamenat výstavbu zcela nových věží?
Cyklotrasa přes Němé (doprovodný podnik)
V generelu cyklistických tras a cyklostezek na území STČ kraje (otázka je, jaký to bude kraj) je vedena cyklostezka (Fabiánova) přímo přes objekt Němých na Reservě. Sice jsem avizoval, že komunikace zde probírat nebudu, ale zde učiním výjimku. Myslím, že most o délce bez mála 2 km by za to stál. Nemyslíte? Leda, že by šlo o adrenalinovou atrakci s názvem "uteč si svému strážnému" nebo "uteč si svému dronovi".
Cyklostezka z Plzně přes Spálené Poříčí (doprovodný podnik)
Starostové obcí na jižním Plzeňsku by rádi propojili své obce cyklostezkou směřující do Brd, třeba na Padrťské rybníky. Dokonce se uvažuje o vybudování autobusového terminálu v Nezvěsticích.
Podle článku "Kazibrdi, máte smůlu", kde se ministr obrany z pozice síly vysmívá všem nám těm, kteří nezastáváme většinový názor správnosti vyhlášení CHKO v Brdech, se uvádí, že by do 2 let mělo být vyznačeno 450 km cyklostezek. Přemýšlím jenom o tom, co se bude dít za 20 nebo 30 let s těmi stovkami tabulí, směrovek, šipek, jestli je také ten, kdo je do lesa přinesl, uklidí.
Záchytná parkoviště (kombinace komerčního a doprovodného podniku)
AOPK jako ochranářská instituce se má údajně v roce 2016 zasloužit o vybudování sítě záchytných parkovišť, aby (cituji) "návštěvník nemusel urazit několik kilometrů, než se z nejbližší obce dostane na hranice CHKO". Tak nějak to zřejmě předznamenává dobu, kdy se z Brd stane Safari a kvůli autům nebude na lesních silničkách k hnutí. Bude zajímavé, zda údržbu a úklid záchytných parkovišť a jejich bezprostředního okolí dostanou tak nějak do vínku okolní obce nebo zda se o ně budou starat "ochranáři". V srpnu 2015 se hovoří o pěti záchytných parkovištích. V září 2015 se jedná o 6 parkovišť, z nichž dvě mají mít možnost dobíjení elektrokol.
Přehrada Valdek (komerční podnik)
Od roku 2015 jsou vytipovány po celé ČR desítky lokalit pro "zachování vody v krajině". Jedním z nich je i údolí Červeného potoka v místě dnešního rybníka Pod Valdekem pod Krkavčinou. Tato přehrada o objemu 5,32 mil. m3 má být zdrojem pitné vody pro Hořovicko. Opět se řeší důsledek nevhodného hospodaření v horním povodí Červeného potoka nevhodným zásahem do jednoho z nejhezčích vnitřních brdských údolí. Bez úpravy hospodaření v blízkosti vodních toků (i těch nejdrobnějších v pramenných oblastech) bude i tato přehrada buď prázdná nebo přeplněná, o PH zadržované surové vody nemluvě.
Stavby spoužící k občerstvení (komerční podnik)
V červnu 2016 byla zadána Územní studie Brdy, kde mají být mimo jiného navrženy vhodné plochy nebo lokality pro umístění staveb sloužící k občerstvení. Zatím je v zadání zdůrazňováno, že bez možnosti ubytování pro turisty. V praxi to ale nejspíš bude znamenat vybudování rovněž inženýrských sítí, přístupových cest, parkoviště, ale třeba i zimní údržbu komunikací atp. Můžeme se tak "těšit" na další série či seriály nekonečných šipek a cedulí k nejbližším občerstvovnám? Proboha, hlavně, ať se nám tu ti uměle vehnaní takyturisté do míst, kde nic není, jen štípou komáři a pořád prší, neztratí. Mám pocit, že se mělo stavět pouze v okrajových obcích...
Rekonstrukce loveckého zámečku Tři trubky (doprovodný podnik)
Ve spolupráci VLS a AOPK ČR by mělo dojít k rekonstrukci loveckého zámečku a k vytvoření návštěvnického střediska. Informace pochází z časopisu Lesnická práce 4/2015 (autoři jsou z AOPK ČR: Bohumil Fišer, Pavel Moravec, Jaroslav Pipek a Josef Spilka, článek nese název CHKO Brdy).
Vypadá to podle posledních informací na novostavbu Domu přírody CHKO někde v areálu loveckého zámečku, no, nechejme se tedy i zde proklamovanou stavební uzávěrou překvapit.
Na Tři Trubky by mohl jezdit i turistický vláček z Obecnice (tedy samozřejmě po rekonstrukci silničky Alianky).
Na webových stránkách VLS se objevil na začátku května 2017 článek o připravovaném Domu přírody na loveckém zámečku. Pochopitelně půjde při stavebních úpravách i o podstatné rozšíření stávajícího parkoviště - podotýkám, že je to cca 2 km uvnitř CHKO, kam je vjezd vozidel zakázán.
Bohužel tyhle plány nebyly jen do šuplíku, realizace započala 1. října 2021, hotovo mělo být v roce 2023, ale práce zvesela pokračují i v roce 2024.
Doplněk 28. srpna 2023: Ano, už je to v provozu, včetně ubytovny a s oficiálním vjezdem pro ubytované.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment