Ohromné pralesy se černaly po horách na pomezí a se svahů těch hor táhly se širokými pruhy na míle hluboko do země. I tam, vnitř, rozkládaly se pouště starých, temných hvozdů, mezi nimiž svítily se jasnější zelení bujné palouky s vlající, hustou, vysokou travou. Dost bylo třasovisek houpavé půdy na šíru i v lesích, dost ošidných bažin křikem vodního ptactva oživených, dost tichých, černých, jako zakletých slatin, v nichž se shlížely staré stromy ohrožených kmenů s vousinatým, sivým mechem. Lidská stopa tu byla vzácná...
Takto popisuje krajinu, která se táhne od Šumavy dále na Sever a jak se jevila našim nejstarším Slovanským předkům, Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých. Bylo to právě pohoří Brd, zasahující až do samého nitra české kotliny. Do této nejzazší části pronikli lidé nejdříve, ale na jihu Brd , v oblasti hory Třemšín, byly tyto hvozdy dlouho pusté a jen velmi zřídka sem zabloudily kmeny předslovanských národů. Osídlování tohoto nehostinného kraje se ujali až Slované. Toto i potvrdily zdejší nálezy keramiky z mladší doby hradištní z 10. a 11. století, které byly objeveny ve Starém Rožmitále. Pomalu končí řád společného majetku rodu a moci se ujímá jednotlivec - kmenový náčelník. Ten nechává stavět oddělená obydlí, rozšiřuje svůj osobní majetek a obklopuje se družinou svých bojovníků. Takto se pomalu rodí feudální šlechta.
V hradištní době se území, které zaujímá většinu brdského pohoří, dostává pod vládu jednoho rodu, který se zove po předku Buzovi - Buzovici či Buzici. Tento rod buduje několik hradišť na Březnici, Třemšíně a na Valdeku.
Valdek založili Buzici po polovině 13 století. Dále pak obývali hrad Beškovci, ale posléze byl v rukách méně movitých pánů a jeho význam značně klesal. V roce 1623 se poprvé hovoří o Valdeku jako o "pustém zámku".
Dispozice zámku byla dvojdílná. Před hlavními objekty bylo poměrně velké předhradí, na kterém již ale dnes nenajdeme žádné pozůstatky bývalého osídlení. Hrad byl na čele a jedné z bočních stran chráněn příkopem, před nímž byla ještě vybudována široká, vykládaná zeď. V dalším vývoji byl Valdek značně pozměněn. Největším zásahem byla změna komunikačního systému, která byla zřejmě řešením malé kapacity prvé brány přístupné komplikovanějším způsobem po mostě. Bylo přiřazeno nové nádvoří z jihovýchodu a jeho hradba na východě tvořila baštovitý výběžek, ve kterém byla zřejmě umístěna studna. Vedle tohoto nádvoří byla vybudována nová brána s hlavním portálem a branou pro pěší. Zrušení původní vstupní brány umožnilo uzavření západní části nádvoří a jeho přestavbu na přední palác.
První fáze Valdeka je ukázkou hradu bergfritového typu, který byl na tomto hradu použit v čisté podobě a byl obohacen pouze o vstupní nádvoří.
K Valdeku se vztahují i pověsti. Jako každý správný hrad měl i Valdek svou Bílou paní. Jednalo se údajně o zlou Bílou paní, která se vrhla na každého, kdo ji přišel do cesty. Místní Bílá paní hlídá poklad - zlatý stůl s dvanácti zlatými židlemi.
Na zříceninu se dostanete z Komárova přes Chaloupky a Nerežín. Popřípadě z Jinec přes Ohrazenice a Krejčovku.
text a foto : Jakub Kencl
Komentáře vytvořeny pomocí CComment