Vítr se zklidnil, na kraj se snáší soumrak. Slunko se již dotklo obzoru a tiše pozlatilo poslední zbytky mráčků na pozvolna hasnoucí obloze. Kolonie ptáků hnízdících v bujarých travinách Plání v tichu podvečera zesílila svoji zpěvavou oslavu světa krás. Z lesů vyšla skupinka srnčí. Život zastavil svůj denní shon a chvat, aby se napil z průzračného pramene Bytí.
Je několik málo míst v celých Čechách, kde se zastavil čas. Až na výjimky jsou všechna tato místa ve vysídlených oblastech stávajících či zaniklých vojenských prostorů anebo v dlouhá léta nepřístupném pohraničí. Tam, kde byl kdysi kypící život násilím vyvrácen z kořenů, odkud byl systematicky vytlačován a pošlapáván ozbrojenými silami, se dnes jen prohání vítr zapomnění a prozpěvuje mladé, svobodomyslné ptactvo. Přesně takový je obraz ploché kotliny v pramenné oblasti mezi Kočkou, Prahou, Jahodovou horou, Okrouhlíkem a Palcířem - srdce nejen středních, ale snad i celých Brd - Padrťských plání.
Nebýt několika na první pohled klasicky vojenských staveb na jihozápadním okraji a zbytků systému posuvných dělostřeleckých terčů ve východní části Plání, dalo by se dnes na někdejší vojenské využití Plání lehce zapomenout. Je jen málo míst ve středních Brdech, které mají tak výjimečně poklidnou, harmonickou atmosféru, jako jsou Pláně. Pláně jsou největší otevřenou plochou středních Brd - stále vystavené obloze, slunci, dešti a větru - stále nesmírně přírodní a půvabné. Rozsáhlé travnaté plochy všech barev, podél potoků a větších cest roztroušené křoviny, zbytky ovocných stromů a keřů v místech někdejších obcí, vše uzavřené lemem sytě zeleného lesa.
Historie novodobého osídlení Padrťských plání sahá do 14. století, kdy na nedalekém Teslíně, jihozápadně od dnešního horního rybníka vznikl a působil benediktínský klášter. Ten však zanikl za dob husitských válek, tj. v první polovině 15 stol. a nebyl již více obnoven (dnes jsou z klášterního kostela patrny již pouze zbytky nízkých valů v místech někdejšího obvodového zdiva). Osídlení krajiny bylo obnoveno ve druhé polovině 16 století, kdy byly na hranicích rožmitálského a mirošovského panství, za správy Ferdinanda Floriana Gryspeka z Gryspachu, vybudovány Padrťské rybníky a kdy také byla založena pod hrází dolního rybníka ves Padrť. Obec Záběhlá, která se nacházela ve východní části Plání, vznikla o poznání později - až v první polovině 18. století. Obě obce však definitivně zanikly počátkem padesátých let 20. století z důvodu rozšíření vojenského prostoru.
Do povědomí většiny lidí vstoupily Pláně především krásnými Padrťskými rybníky. V místech, kde se sbíhají četné, z podmáčených lesů plynoucí potůčky (tj. v jižní části Plání), byly zřízeny dva krásné, velké rybníky - Dolejší a Hořejší Padrťský rybník. Voda v rybnících je nádherně čistá, temně hnědá, rašelinná. Přes hladinu stále (i za klidného počasí) vane větřík a čeří hladinu lehkými vlnkami. Na hladině a v pobřežních porostech lze spatřit hojné, leckdy vzácné vodní ptactvo.
Dolejší rybník je protáhlého tvaru a po jeho hrázi vede asfaltová silnička od Rovin, křižující Pláně od východu k západu. Jeho hladina se třpytí již na dálku a je dobře viditelná i při pohledu ze severních okrajů Plání. Hořejší rybník, který je znatelně větší než Dolejší, je s výjimkou hráze celý obklopen pruhem rákosí a hustými vlhkými lesy. Má také mnohem přírodnější charakter, než rybník Dolejší. Počátkem devadesátých let byl vzhledem k poškození hráze vypuštěn. Dno rybníka, porostlé souvisle bujnou třtinou, se dalo přejít suchou nohou. Uprostřed rybničního dna bylo možno spatřit jeden z nádherných šperků brdské přírody - klikatící se koryto potoka, zcela zakryté souvislým porostem "vodníkova kvítí" - lakušníku.
Padrťské pláně jsou - celkem vzato logicky - i dnes nejnavštěvovanějším územím středních Brd. Pokud se ve vojenském prostoru vyskytovali zvědavci porušivší zákaz vstupu, pak nejčastěji zde. Pláně, a zejména letní rybníky, přitahují jako magnet. Je třeba s tím tak trochu počítat a přizpůsobit se tomu. Během dne zde bývá někdy až přepříliš živo, ale s večerem všichni návštěvnící zmizí a v kraji se rozhostí naprostý klid. Stejně tak poklidná a harmonická jsou na Pláních jitra. V místech, která byla ještě před nedávnou dobou rozrývána dopadajícími střelami, dnes v husté trávě hnízdí na tisíce skřivanů . Mají zde naprosto ideální podmínky k nerušenému životu - přímo do terénu zajde jen málokterý návštěvník, o strojích ani nemluvě.
text a foto : Martin Adámek
Komentáře vytvořeny pomocí CComment