V minulosti byl mylně za nejvyšší vrchol Brd považován vrch Praha nacházející se v jižní části středních Brd nad obcí Nepomuk. Určitě tomu přispěl i fakt, že při pohledu z Rožmitálské kotliny působí hřeben Prahy poměrně mohutně a majestátně - zatímco Tok, který je ve skutečnosti nejvyšším vrcholem Brd (vyšším o 2,6 m než Praha), se svým plochým temenem vyhlíží poměrně nenápadně - a kromě toho není z Rožmitálské kotliny (víceméně ani od Příbrami) vidět. Pravdou však je, že dnes je skutečnou dominantou Brd (přinejmenším středních) právě vrch Praha - a to díky nově postavené radarové věži na jeho vrcholu.
Nová radarová věž není první stavbou podobného ražení - v letech minulých zde stávala vojenská radarová vež poněkud starší, jednodušší a celkově skromnější (ocelové) konstrukce. Ani toto však nebyla první stavba podobného charakteru - již za 2. světové války, tedy za okupace Brd německou armádou, zde stávala soustava dřevěných věžovitých staveb podobného významu. Dnešní (nová) věž, je společným dílem České armády a Českého hydrometeorologického ústavu - projekt financovaly ministerstva Obrany a Životního prostředí. Stavbu, která trvala cca rok (jaro 1999 - jaro 2000), zabezpečila firma Teplotechna Ostrava.
Nová věž dosahuje výšky takřka 60 metrů. Tvoří ji válcový skelet ze železobetonových skruží se třemi vnějšími ochozy, na nějž je posazen řídící prostor osmihranného tvaru (s dvěma dalšími ochozy) a celá věž je zakončena bílou kulovitou kopulí - meteorologickým radarem. Kromě toho je k věži přistavena ještě nízká moderní budova pro obsluhu věže, která je však skryta očím díky okolnímu vzrostlému lesnímu porostu. Místo bylo pečlivě vybráno - stačí si uvědomit, že ve středních (vnitřních) Čechách je Praha druhý nejvyšší vrchol a při dosahu meteoradaru (cca 250 km) je tímto zabezpečeno pokrytí převážné části území ČR (viz odkaz níže).
Pokud se mi podařilo zjistit, tak kromě již zmiňovaného meteorologického radaru funguje na nové věži ještě televizní vysílač ČT2 (ve správě Českých Radiokomunikací), dále pasivní přijímače pro letecký provoz, distance-odpovídač pro letadla, UHF převaděč Hradní stráže a některá další zařízení vojenského charakteru. Na staré věži fungoval naposledy ještě převaděč OK0BR, převaděč Správy vojenských lesů, příbramských hasičů a policie ČR.
Technické parametry meteorologického radaru, včetně mapy pokrytí území (dosahu), lze najít na stránkách Radarového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu zde
Neméně zajímavé povídání o tom, jak vůbec meteorologické radary fungují a jak jsou využívány pro potřeby meteorologie najdete hned vedle - zde
Pár dalších, neméně zajímavých informací a fotografií, lze nalézt rovněž na stránkách J. Cinka - zde
text a foto : Martin Adámek
PS: Tmavší jezevčík je "zadák", pozor na něj.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment