Nebudu se rozepisovat, kudy a jak se na zmíněný vrch dostat. Myslím, že zkušenému turistovi i milovníkovi brdských lesů bude stačit, když sdělím, že snad nejlépe je vydat se na tento výlet z obce Lochovice, která leží na trati Zdice - Protivín. Vše potřebné lze již vyčíst z mapy. Vrch Ostrý sice sousedí se známým vrchem Plešivec, vzájemně je však odděluje říčka Litavka a relativně úzká soutěska se silnicí na Jince a Příbram.
Říčka Litavka v létě za sucha sice vypadá jako menší potok, ale nenechte se mást. Dokáže se nevídaným způsobem rozvodnit, protože odvodňuje velkou část Brd, kde přeci jen bývají větší srážky než třeba v okolí Prahy nebo jinde ve Středočeském kraji. Její jméno je prý odvozeno od starého českého slova "lítá", ve smyslu "divá, divoká". O povodních na Litavce by vám jistě dokázali vzrušeně vyprávět právě obyvatelé zmíněné obce Lochovice. Nyní již k samotnému vrchu Ostrý. Jeho název je opravdu příznačný a na jeho vrchol nás vede značka po poměrně ostrém hřebenu. Tam, kde značka uhýbá stranou, klidně po hřebenu pokračujme dál, protože teď na podzim se nám z něj občas naskytne pohled na protější Plešivec a na údolí Litavky v pozadí s Jincemi. Výhledy tímto směrem nám v létě a na jaře znemožní zdejší listnatý les.
Na samotném vrcholu Ostrého údajně kdysi stávala opevněná tvrz. Při své poslední návštěvě jsem se snažil nějaké její zbytky v terénu identifikovat. A skutečně, val a příkop, kterým je vrchol obehnán nelze přehlédnout. I když mapa umísťuje tvrz někam stranou od vrcholu a v popisu se hovoří o nějakém "ostrohu", zdá se mi, že právě toto místo nese známky toho, že zde tvrz mohla stát. I sám vrchol je jaksi srovnán do malé plošiny, která by tomu nasvědčovala. Lze pochopit i strategickou polohu tohoto místa ze kterého měla posádka tvrze dokonalý přehled nad údolím Litavky, kterým jistě vedly obchodní cesty od Prahy přes Beroun na 
Příbram, která byla ve středověku bohatým hornickým městem. (Pokud by někdo z čtenářů těchto řádek věděl o jiných pozůstatcích tvrze na Ostrém, dejte mi prosím vědět. Rád to ve článku opravím a uvedu).
Z vrcholu Ostrý můžeme pokračovat směrem na Felbabku. Cestou narazíme na zbytky jakési těžební činnosti, protože okolí je pokryto jakýmisi trychtýři, ale není mi jasné co se tu mohlo těžit. Samozřejmě se naskýtá úvaha o těžbě chudé železné rudy (hnědelu), který se zde v okolí od středověku až do minulého století těžil a zpracovával v Jincích, ale v tomto případě to tak nevypadá, hlína nemá ani patřičnou hnědo-červenou barvu, ale nevylučuji, že eroze a pozdější usazeniny zakryly tento původní účel.
Bohužel, po cestě na Felbabku musíme "vytrpět" pohled, který tak neradi všichni vidíme. Někteří místní obyvatelé vyvážejí svůj odpad do lesa, kde je sice takzvaně "skládka zakázána", ale zato hojně využívána. Cedule "Skládka zakázána pod pokutou 1000 Kč" slouží místnímu úřadu jen jako alibi, aby měl "čisté" svědomí. Plastové lahve, baterie z aut, sklo, plechovky od barev, vše v podivné směsici žaluje kolemjdoucím na lidskou bezcitnost, lhostejnost a hloupost. Možná sem vyváží odpad lidé, kteří na svém dvorku nepořádek nestrpí, možná pečlivě a pravidelně stříhají své trávníky, vytrhávají pampelišky i s kořeny, aby ten jejich trávník byl hezčí než sousedův.
Promiňte mi tuto myšlenkovou konstrukci, která vznikla ze zloby a bezmocnosti. Nedovedu pochopit, proč se toto děje v dnešní době, kdy je z každé vesnice zajištěn odvoz odpadu a nebo není problém odvoz zajistit.
Ale pokusme se zapomenout a pokračujme směrem na Jince. Cestou se nám naskytne pohled na Plešivec, Písek, ale i na samotný Ostrý. Zde se pohybujeme na samém okraji bývalého vojenského prostoru a pohledy z tohoto úhlu jsou přeci jen málo známé. Chuť překročit hranici vojenského prostoru bývala nepopsatelná, ale o ní snad až příště.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment