Půjdete-li brdskou krajinou pomaleji, k čemuž mnohý poutník přibývajícím věkem dospěje, neujdou vám občas rozličné nápisy na kmenech silných buků nebo i jiných stromů. Chvíli jsem tyto lidské mnohdy nešetrné zásahy do živé přírody ignoroval, ale zjistil jsem, že je sbírá přibližně od roku 2010 můj někdejší redakční kolega - Pavel Wünsch. A tak jsem mu je začal zasílat, abych přispěl do sbírky. Mezitím jsem si uvědomil, že na Brdech jsou i jiné lidské nápisy, které zcela jistě přečkají životnost nápisy zasažených stromů - jsou jimi daleko vzácnější vrypy do skal.
Tak šel čas, až se na mne obrátil Zdeněk Kastner s vyrytým letopočtem, což předcházelo období modernizace tohoto webu. Při přepracovávání struktury, formální podoby a někdy i obsahu jsem se několikrát obracel i na zmíněného Pavla Wünsche. Jen tak mezi řečí si postěžoval, jak už na brdské aktivity nemá z různých důvodů sílu a čas. Pak přišel den, kdy jsem si dal tyhle věci dohromady, a Pavla se zeptal, zda bych tedy jím shromažďované téma nemohl zpracovat. Autorem článku jsem sice já, ale sluší se poděkovat za zajímavý nápad mému předchůdci.
Z posbíraných fotografií (Pavlových i mých) jsem vybral kvalitnější a zajímavější, následně jsem utvořil několik hromádek dle převažujícího tématu objevujícího se na stromě nebo na skupině stromů vrypy postižených. Úplně zvlášť jsem pak dal vrypy do skal.
Vrypy do stromů
Pro někoho jsou nešetrným zásahem do života stromu, pro jiného je to umělecké dílo. Vždycky jde o jakési svědectví nebo poselství s nejistým osudem jeho nositele. V drtivé většině jde o buky, výjimkou jsou pak duby nebo smrky. S tím, jak strom mohutní, se vrypem rozpraskaná kůra rozevírá (o něco více ve vodorovném směru než ve svislém), a tak již po prvních desítkách let je záznam výrazný a dobře čitelný. Podle šířky rozestoupivší se kůry však stáří vrypu určíme jen těžko, velmi závisí na druhu stromu, jeho vitalitě, ale také na expozici nápisu. U více přirůstajících stromů (nebo u přirůstajících asymetricky) jsou staleté záznamy již značně široké a obtížněji čitelné.
Špičák - nejstarší vrypy
Hengst - nejstarší vrypy
U Bílého křížku - vrypy na dubu
Špičák - záznam o mistrech světa v hokeji
Vrypy do stromů - vojenské
Centrální Brdy, ale i jejich širší okolí, hostily v průběhu druhé poloviny 20. století značné množství vojáků základní vojenské služby. Ti se při plnění (i při neplnění) svěřených úkolů pohybovali po brdských hvozdech, a tak se nám po nich zachovalo velké množství svědectví o jejich jménech, bydlišti i o počtu dní, za kolik se snad dočkají vysněného civilu. Lokality výskytu vojensky označených stromů nám tak tiše sdělují, kudy se toulaly nohy vojáků za totality i krátce po ní.
Kuchyňka
Běřín
Orlov
Paterák
Radeč
Třemšín
Valdek
Pourka
Vrypy do stromů - symbolické
Relativně jednoduché předcházející vrypy obsahující číslice a písmena sem tam doprovází i zajímavé obrazce. Mnohdy obrazce vystupují zcela samostatně, o to je pak těžší alespoň v duchu rozklíčovat dobu a okolnosti jejich vzniku.
Velká Baba
Palcíř
Žďár
Třemšín
Třemšín
Roviny
Kočka
Gangloffův náhon
Vrypy do stromů - zamilované
To, co vídáme v hromadných dopravních prostředcích, ve veřejných prostorách - mám na mysli obvyklé monogramy s matematickým symbolem plus doprovázenými nebo i obklopenými srdíčkem - se dá najít i na stromech.
Klobouček
Koukalka (smrk)
Palcíř
Špičák
Vrypy do stromů - hospodářské
O této skupině vrypů se jen domnívám, že jde o hospodářské - tedy, že jejich účel je vymezovat lesní území jiného způsobu hospodaření. V dnešní době se užívá daleko častěji nátěrů, nástřiků, pásek nebo tabulí, ale tento způsob byl ve své době poměrně efektivní (když vydržel dodnes).
Kokšín
Nahořov
Vrypy do stromů - místní jmenné
Tento typ vrypů je spíše výjimkou, leč nepřísluší ani do vojenské, ani do symbolické, ani do hospodářské hromádky. Svým způsobem by mohl spadat do zamilované hromádky - třeba ta místa měl rytec moc rád.
Koruna
Vrypy do skal
Objev skalních vrypů je v krajině velmi vzácný. Z Brd proto uvádím jen tři ukázky, prvním je letopočet nad Zaječovem zaznamenaný nejspíše v krizové době místními obyvateli v oblasti jejich dočasného útočiště, druhým je méně obvyklý způsob značení vlastnických hranic mezi panstvím Hořovice a Jince na hřebeni Koníčku a třetím je novodobá rytina brdské vločky na Lipovsku u Strašic.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment