BRDY HISTORICKÉ
V této sekci naleznete články týkající se ponejvíce brdské historie. Na její stopy můžeme v lesích narazit doslova na každém kroku, proto se budeme pečlivě snažit zjistit, odkud a kam vedou, abychom se listím, skalami, mechem, vřesem, kapradím a borůvčím neprodírali bez vědomí, jaký že odkaz nám v tom či onom koutě kraje člověk zanechal.
- Napsal Zdeněk Kastner
Když mě ve čtvrtek 23. srpna 2001 vzal Jindřich Švamberk k rybníku Heřman, podívat se na zbytky železniční trati, nevěřil jsem. Vždyť nejbližší železnice vede z Hořovic, na nádraží to je asi 11 km. Ale zbytky železničního náspu jsou dobře viditelné, jsou zde i prohlubně po pražcích s roztečí 80 cm, náspy pro odbočování vlaků, můstky přes odvodňovací kanály apod. Tak jsem tedy uvěřil a v hlavě mi začalo vrtat, kdo to byl ten pán , který zde tzv. Strousbergovu železnici postavil a proč. Nechci proto psát o dolech na železnou rudu v Zaječově a jeho okolí, i když povídání o Klášterské huti, Jedové hoře, Jindřišské a Gustavově (od r. 1870 Arturově) šachtě v Zaječově by bylo jistě zajímavé. Chci napsat krátké povídání o železničních tratích, které v Zaječově či jeho okolí kdysi vedly a po nichž zbyly jen skrovné památky. A také o staviteli největší a nejvýznamnější z nich - o podnikateli dr. Bethelu Henrym baronu von Strousberg. Jeho činností byl inspirován Adolf Branald, když psal svůj román Král železnic. Ale o tomto baronovi, který ve své době zaměstnával 100.000 lidí na celém světě a byl jedním z největších boháčů té doby (je jmenován v jedné řadě s americkými milionáři Mayerem Rotschildem a Johnem Rockefelerem) se u nás ví jen velice málo. Byl pro zdejší lid zlým tyranem nebo naopak vlídným chlebodárcem?
Přidat komentář (2 Komentáře)- Napsal Roman Poustka
Strohost článku o brdských věžích a zejména o věžích geodetkách mě vyburcovala postupně k tomuhle článku, který nemá být, a ani v žádném případě není, vyčerpávající prací na tohle téma.
Protože jsem tento obor studoval, cítím se za všechny nejpovolanější napsat něco o tom, nač lze občas při toulkách po lese narazit. Ať už jsou to měřické věže zděné, kovové, dřevěné v různé fázi rozpadu či rozkladu, od dob vyměřování dosud respektované lesní průseky nebo staré měřické body, po kterých mnohdy nevědomky šlapeme. Myslím, že stojí za to o nich něco zjistit.
Číst dál: O věžích geodetkách a tak vůbec
Přidat komentář (5 Komentářů)