Napsal Roman Poustka

Vytvořeno: 17. listopad 2022

   S odstupem skoro 15 let od prvního komplexnějšího článku o Kolvínce a po 26 letech občasného výzkumu předkládám zase o poznání přesnější verzi trasování lesních svážných drah, z čehož lze lépe odvozovat způsob likvidace tehdejší lesní kalamity a další záležitosti. Tento druhý článek je upřesňujícím doplňkem předchozího. Pokud chce čtenář znát všeobecné informace o Kolvínce, odkazuji jej nejprve na původní článek, kde doporučuji pročíst stať nazvanou Vznik, konjuktura a zánik.

Číst dál: Kolvínka II

Přidat komentář (0 Komentářů)

Napsal Roman Poustka

Vytvořeno: 6. kvě 2020

   Brdský kraj byl ve středověku železářskou velmocí. Vysoká pec nebo zkujňovací hamr byl v téměř každé podbrdské vsi nebo městečku. Hutě spotřebovávaly neskutečné množství místních surovin. Vedle dřevěného uhlí a přísad to byla místní železná ruda.

Číst dál: O železném dolování

Přidat komentář (2 Komentáře)

Napsal Roman Poustka

Vytvořeno: 22. březen 2020

   Mezi vrchy Záborčí a Dubina v údolí Skořického (Račího) potoka a jeho pravostranného přítoku nedaleko Skořic je dosud drobné ložisko černého uhlí, které se dobývalo na přelomu 19. a 20. století současně s útlumem a ještě dlouho po zastavení vrcholné těžby v Mirošově.

Číst dál: O uhelném dolování

Přidat komentář (0 Komentářů)

Napsal Zdeněk Kastner

Vytvořeno: 28. prosinec 2018

aneb PSALI O ZAJEČOVU (doslovný přepis - získáno z webu: http://www.digitalniknihovna.cz)

Národní listy 1866

Konkurs na uprázdněné místo podučitelské u Sv. Dobrotivé v Zaječově, okres zbirovský s ročním služným 165 zl. r.m., svobodným bytem a s požíváním 2 sáhů dříví na palivo. Uchazeči o toto místo nechť zašlou své žádosti s výkazem svého stáří, mravů, spůsobilosti učitelské a obeznalosti v hudbě zvláště ve varhanictví a zpěvu do 20. září 1866 níže psanému výboru. Školní výbor v Zaječově dne 29. srpna 1866. V. Keberle, starosta.

 

Národní listy 1872
 
Ze Sv. Dobrotivé (za Hořovicemi). (Pův. dop.)
Ve zdejším okolí zuřili dne 25. m.m. živlové co nejsilněji. Od 1 do 3 hodin odpoledne skoro bez ustání trvalo silné krupobití, jež zničilo skoro celou úrodu polní obcí Korné (!!!), Zaječova, Nové Vsi, Olešné a dále, a uvedlo vniveč naději na ovoce. K tomu právě v naší krajině udála se značná průtrž mračen, následkem čehož z lesů velký příval vody se přihnal do zdejších rybníků, jež nemohše odolati moci té buď se strhly neb vody té přes hráze do úrodných polí, zahrad a v dolině ležících vsí vylévaly a mnohé škody učinily. Skoro všechna luka jsou pokryta hustým nánosem kamení, písku a země, pole jsou odplavena, domy značně poškozeny, mosty sebrány, silnice protrženy a do Komárova a Hořovic úplně nesjízdné, na mnoha místech po silnici ani památka, potok si tam vyhledal nové řečiště. Z lesa, kde mnoho lidí bylo v nebezpečí, jakož i soukromým osobám odplaveno mnoho dříví. Dolejší části obcí Zaječova, Korně a Nové Vsi byly pod vodou. Mnoho utrpěl dům obchodníka p. Kruckého, kde se nalézá pošta, zboží zničeno a z pošty také erární peníze vyplaveny. S nouzí se zachránili lidé, tak že aspoň u nás žádnou ztrátu lidského života zaznamenati nemusíme. Čím dále, tím více přibývalo vody a škody: majitel tzv. Hudečkova mlýna páčí škodou svou na 8000 zl., též ostatním mlýnům velmi uškozeno. V Komárově sešly se zdejší vody s vodami z Neřežína, spousta je tam hrozná. Jediná starosta obce p. Procházka má škodu na 20.000 zl. Za Komárovem uchvátil rozkacený živel své první oběti lidské, vzal totiž ve Vystrkově dům a celou rodinu, která se na střechu utekla. Doufáme, že výpomocné sbory na naší chudou krajinu a její nešťastné obyvatele nezapomenou.

 

Čech 5.3.1877

Nový poštovní úřad zřízen byl dne 1.3. ve sv. Dobrotivé u Hořic (!!!). V obor působnosti jeho náležejí obce Jívina s mlýnem Hrádkem, Kouň (!!!), Zaječov, Nová Ves, klášter a mlýn ve s. Dobrotivé a Olešnou.

 

Národní listy 1879

Před nejvyšším správním soudním dvorem ve Vídni odbývalo se těchto dnů zajímavé přelíčení. V obci Zaječově u Zbirova vyschly před 2 roky studně, poněvadž dr. Stroussberg Jindřichův důl dal příliš hluboko prokopati (pozn. důl ležel vpravo na vrcholu silnice ze Zaječova do Olešné nad hřbitovem). Obec zaječovská žalovala za náhradu. c.k. místodržitelství v Praze vyhovělo stížnosti a nařídilo, že dr. Stroussberg jest povinen parním strojem denně 300 věder vody z dolu vyčerpati a na svůj náklad obci Zaječovu dodávati. Rozhodnutí toto potvrdilo i ministerstvo orby. Mezi tím koupila Zbirov vídeňská hypoteční kasa, která se z rozhodnutí těchto odvolala k správnímu soudnímu dvoru. Týž zrušil výnosy místodržitelské i ministerstva co zcela nezákonné. V důvodech se praví, že zákon vodní nebyl od majitelů hutních nikterak porušen, poněvadž nebyla zavedena samovolně žádná novota, ale že podle stávajících hornických zákonů byly hutě pouze opraveny.   

 

Národní listy 1892

Dražba ve Zbirově bude 6. května, 7. června a 7. července provedena dražba usedlosti č. 37 J. Kareckého v Zaječově vyvolávací cena 3216 zl. 

Zpráva o poměrech a zařízeních zdravotních v království českém 1896 až 1898
Tyfová epidemie v Nové Vsi okresu Rokycanském povstala tím, že na počátku měsíce června 1898 byla přivezena 17letá dívka již nemocná do jmenované dědiny z 20 km vzdálených Hůrek, obce to tyfem navštívené. Mělo se za to, že nemoc vzala původ v těžké práci, proto nebyl lékař přivolán, ač více osob v obci onemocnělo. Před jejím příchodem nebylo podobné onemocnění ani v místě samém ani v okolí pozorováno, až teprve po 14denním pobytu téže vyskytlo se více případů tyfu v Nové Vsi v bezprostřední blízkosti domu, kde nemocná ležela, jakož i v několika domech poblíž potoka skrze ves protékajícího, z něhož dotyční obyvatelé vodu jak k pití, tak pro domácí potřebu brali. Potok ten teče sotva 20 kroků od stavení, kde první nemocný ležel. Strouha, jíž se splašky ze dvora tohoto stavení odvádějí, jest tak založena, že za každého deště voda z hnojnice, na níž se výměty nemocné původně beze všech desinfekčních opatření vylévaly, do potoka vylévati může. Jest tudíž pravdě podobno, že takovým způsobem voda v potoku se zkazila a že tím epidemie se rozšířila. Epidemie později  rozšířila se v Nové Vsi, Zaječově a Kvani, až bylo užívání vody z potoka zakázáno a kde potřebná voda k pití i pro domácí potřebu ze studně s vodou nezávadnou byla opatřována. Šířila se stykem nemocných se zdravými, neboť další onemocnění vyskytla se toliko v rodinách nakažených. Celkem onemocnělo v 17 domech 31 osob ponejvíce u věku 20 až 50 roků, mezi těmi 8 dětí. Průběh byl namnoze velmi příznivý. Z Nové Vsi byla nemoc do sousedních obcí Kvaně a Zaječova a z pouti u sv. Dobrotivé (okres Rokycany) i do Příbrami zavlečena. V měsíci srpnu roku 1898 vedeno bylo procesí z Příbrami k sv. Dobrotivé, poutnického místa as 3 hodiny cesty vzdáleného, jehož se účastnily toliko ženy a dívky, jež ve staveních v Nové Vsi přenocovaly. Té doby panoval v Nové Vsi, která se Zaječovem tvoří politickou obec, tyf střevní. Nebylo však zjištěno, zda v tu dobu či kdy před tím v těch domech, kde poutnice přenocoval, tyf panoval. Tyto pily vesměs po starém zvyku z pramene panny Lídy nedaleko sv. Dobrotivé. Tehdy bylo ve studni pro panující sucho málo vody a ta byla ještě kalná. Zmínky zasluhuje, že házeny byly do studny poutníky z pověry různé předměty, a že se také tenkrát podobné věci ve studni nacházely. Za týden onemocněla jedna poutnice, jež zanedlouho zemřela. Brzy poté onemocněla její družka a ve 14 dnech 6 jiných žen a dívek pod 14 let, jež byly také na pouti, na tyf. Poněvadž nemoc postihla výhradně účastnice té pouti a že zvláštních příčin jejího vzniku nebylo lze zjistiti, musilo se míti za to, že se zmíněné nemocné nakazily za svého pobytu na pouti u sv. Dobrotivé, a to jak pravdě podobno, požitím zkažené vody z výše zmíněné studny. Epidemie trvala 2 měsíce, onemocněly většinou ženy horníků a živnostníků a dělnice rukavic ve věku až do 31 roků. Nemocné jevily obyčejné známky střevního tyfu. Až na dvě nemocné, které byly doma ošetřovány, byly všechny ostatní na isolační oddělení všeobecné nemocnice v Příbrami dopraveny a tam léčeny. Po těchto nemocných provedena byla náležitá desinfekce.
 (Pozn. V zápisech matrik z období srpen 1898 až červenec 1899 je v Zaječově zaznamenáno 11 úmrtí na tyfus: Marie K. 27 let, Rudolf V. 16 let, Josef H. 54 let, Augustin P. 24 let, Barbora H. 24 let, Jan F. 36 let, Františka M. 20 let, Ignác Š. 16 let, Alois Š. 32 let, Marie B. 33 let, František Š. 5 let)

 

Český lid 1897

Studánka živá v Zbirovském lese, blíže sv. Dobrotivý kláštera v lese u cesty, slove u Paní Lídy neb u Panny Lídy, která drží lilium v ruce, takto je vyobrazena zde, dva poustevníci čili dva rytíři prý u ní stejejí, kteří jí posluhujou.

 

Venkov 1906

Na podání několika občanů Zaječovských, štvaných některými sloupy sociálně-demokratickými, rozhodl okresní výbor ve Zbiroze, aby se obec Zaječov rozdělila ve dvě obce samostatné. Toto šalamounské rozhodnutí okresního výboru Zbirožského mělo následující předehru: několik soudruhů dostalo zálusk na obecní pozemky, z nichž chtěli bráti užitek toliko pro sebe. Proto chtěli, aby se ve zmíněné obci, ovšem bez podstatné příčiny, vedly dvoje účty. Obecní výbor této žádosti nevyhověl. Okresní výbor se však této věci ujal a ku podané stížnosti nařídil šetření na místě. Avšak šetření to se dělo vpravdě po kocourkovsku. Člen okresního výboru p. Josef Opatrný dostavil se na obecní úřad do Zaječova, kde se jednání vůbec neprotokolovalo! A okresní výbor na základě šetření, které se de facto nekonalo, rozhodl, že se obec Zaječovská rozdělila ve dvě obce: Zaječov a Novou Ves! Okresní výbor však vůbec v tomto případě překročil meze své působnosti a porušil zákon ze dne 18. srpna 1892 č. 59 z.z., dle něhož rozdělení obcí okresnímu výboru nepřináleží. Zemský výbor ku podanému odvolání konal šetření prostřednictvím okresního výboru, který to svěřil opět  J. Opatrnému! Zemský výbor nařídil hlasování, které řídil zase p. Josef Opatrný. Při něm hlasoval jeden občan, soudruh, který k tomu vůbec žádného práva neměl, avšak poplatníci z tak zv. Nové Vsi nebyli vůbec ku hlasování připuštěni! Konečně správní soudní dvůr zamítl stížnost obce Zaječova a rozhodl, že se má v Zaječově zříditi osadní zastupitelstvo. V celé záležitosti panuje od počátku až do konce hotový zmatek. Původní žádost zněla na dvojí vedení účtů. Okresní výbor ve Zbiroze a zemský výbor rozhodly však na rozdělení obce a konečně zemský výbor na zřízení osadního zastupitelstva. Než po nálezu správního soudu není věc ještě ukončena a rolnictvo muselo v tom zakročiti, aby p. J. Opatrnému byl referát odňat a byl přidělen nestrannému zemskému úředníku. Neboť věci šly až tak daleko, že chtěli sousedé, soudruzi za přispění samosprávy rozhodovati o právu vlastnickém! V záležitosti této hrál také podivnou úlohu dr. Herold. Byl ve věci té soudcem i obhájcem zároveň. Jako přísedící zemského výboru rozhodoval svým hlasem o ní jako soudce a před správním soudem dělal privátního obhájce!

 

Národní listy 1907

Obrázek z obecní politiky.
Novými rekursy chtěli si novoveští postavit nemocnici, proti které se zaječovští vzpírali. Ale bylo to odhlasováno a mělo se dojíti ku dražbě, komu se stavba nemocnice zadá. Ale obratnou politikou starosty zaječovského Jana Koppa a Antonína Kratochvíla došlo ještě k návrhu, že se má dražba na 8 dní odložit, najde-li se do té doby v obci byt pro chudé. Novoveští na nejvýš rozhořčeni trvali na tom, že se má dražba na stavbu nemocnice konati stůj co stůj. Při schůzi 12. srpna obecní písař, syn starosty novoveského, na členy zastupitelstva vzal židli a do debaty zasáhly i choť starosty a písařova žena, způsobivše ohromný povyk. Přes tuto oposici usneseno nestavět nemocnici a na 3 léta najmouti domek.
Za to, že se nepodařilo prosaditi svůj zájem, žalovali novoveští 28 osob na schůzi zúčastněných pro zločin veřejného násilí. Šest z nich bylo odsouzeno za přestupek k menším trestům.  Ti se odvolali a záležitost zaječovsko-novoveská znovu projednávána před odvolacím soudem, kde hájení jejich převzal dr. Karel Heller. Rozsudek první instance byl sice potvrzen, avšak tresty zmírněny vzhledem na polehčující okolnosti.

 

Národní politika 1908

Šlechetným lidumilům naskýtá se příležitost, aby sebemenším dárkem přispěli ke zmírnění nouze nebohého mladého muže, jenž byl také literárně činným a jenž následkem několikaměsíční nemoci ocitl se v zoufalém postavení a postrádá úplně i nejnutnějších prostředků k výživě. Příspěvky pro nebožáka buďtež zaslány na obecní představenstvo v Zaječově u Hořovic, posl. pošta Sv. Dobrotivá.

 

Venkov 1909

Místní agrární organizace v Kvani, Nové Vsi, Zaječově pořádá spolkový ples dne 24. ledna v hostinci p. Václava Tauše ve Sv. Dobrotivé. Začátek v 7 hodin večer, vstupné 1 K 40 hal. Ku plesu tomu se všichni přátelé vůkolních organizací uctivě zvou s připomenutím, že obvyklé pozvánky rozesílány nebudou. 

 

Venkov 1910

Veřejná schůze agrární v Zaječově na Zbirožsku, pořádaná Sdruž. česk. zeměd. v Praze, koná se v neděli 24. dubna o 2. hod. odpol. v hostinci p. Kunce. O úkolech strany agrární promluví p. Lad. Horák z Cheznovic. 

 

Venkov 1910 

Ze Zaječova, okr. Zbiroh. (Veřejná schůze.)
Sdružení českých zemědělců pro král. České v Praze uspořádalo u nás v neděli 24. dubna odpoledne veřejnou schůzi lidu, který vyzněla v opravdovou manifestaci pro myšlenku agrární. Účast byla neobvyklá, jistě přes 300 osob, mezi nimiž asi třetinu tvořili soc. dem. Po odbytí formalit o snahách strany agrární promluvil p. Ladislav Horák z Cheznovic. Jeho věcná, thema plně vyčerpávající řeč byla provázena četným souhlasem našinců, což ovšem soc. dem. činilo značně nervosními, takže oba tábory dostaly se několikrát do ostré slovní potyčky. Ale celkově byli i soc. dem. pozornými posluchači. Zato ale v rozproudivší se debatě osvědčili známou svou horlivost a několik jejich řečníků vystoupilo po několikráte proti vývodům našeho mluvčího. Leč ten za bouřlivého souhlasu našich stoupenců obratně jejich námitky vyvrátil jednak důvody vlastními, jednak vhodnými citáty různých soc. dem. spisů. To působilo přirozeně jako sprcha na průkopníky kolektivismu. Také spojenectví s klerikály nám vyčetli. Na to ale trefně připomenul jim jeden náš občan, že ne my, ale oni jsou s nimi spojeni, neboť při volbě v obci samé volili klerikálové v I. sboru  s převorem kláštera a plnomocníkem knížete Koloredo-Mansfelda v čele předsedu soc. dem. spolku. Na tuto skutečně pernou pravdu odpověděl jen jeden soudruh To dobře udělali! Ejhle ta zásadovost a důslednost! Schůze trvala od půl 3. hod. do 8. hod. večerní a debata sama přes 3 hodiny. Ale vítězství zůstalo cele na naší straně. Budiž to místní organizaci pobídkou, aby častými přednáškami a schůzemi vnesla do našeho kraje jiný způsob nazírání na snahy agrární vůbec a stranu naší zvlášť.

Venkov 1911

Nové místní dráhy. Ministerstvo železnic udělilo dle platných pravidel na dobu jednoho roku okresnímu zastupitelství ve Zbirově povolení ku provedení předběžných technických prací pro pravidelně, kolejnou dráhu ze stanice Mirošova a c.k. státních drah přes Strašice, Zaječov, Olešnou, Zbirov, Zvíkovec, Terešov, Slabec a Pavlíkov buď do stanice Rakovníka na trati c.k. státních drah Rakovník-Beroun nebo do stanice Lubná Rakovník-Mladotice.

 

Sokolský věstník 1923

Jednota Zaječov-Kvaň žádá, zda  v některé bratrské jednotě české neb moravské je místo pro literní učitelku obecné školy, cvičitelku. Dráha v místě podmínkou. Nab. na Jednotu Zaječov-Kváň p. Sv. Dobrotivá u Hořovic.
Elektromontér, 20tiletý, dobře zapracovaný, jako samostatný na stavbách sítí primierních vys. napětí 22.000 V, s 3 a 1/2 letou praksí. Vysvědčení na požádání zašle doporučující. Nabídky s udáním podmínek pod značkou Dobrý sokol na tělocvičnou jednotu Sokol Zaječov-Kvaň p.p. Sv. Dobrotivá u Hořovic.

 

Loutkář 1927

Svatá Dobrotivá. Divadlo F.D.T.J., založené r. 1921, má 26 loutek výšky 45 cm. Hlavičky zrobeny částečně doma a zčásti od Chochola z Podolí, kulisy malovány učitelem Zelenkou. Osvětlení acetylénové. Hraje se v zimě nepravidelně. Účinkuje 10 osob, jež vedou i mluví. Cena divadla 2400 Kč. Zakladatel divadla Al. Volf navrhuje: 1. zříditi okresní půjčovnu zvláštních loutek, jichž vyžadují některé hry. 2. Okresní kursy pro loutkáře 1-2 denní. 3. V okolí loutky stejné velikosti, aby se mohly půjčovati pro výpravné hry. Návštěva 50 až 130 osob.

 

Venkov 1929

Štval vojáky proti vládě (Krajský soud trestní v Praze).
Jaroslav J., cvočkář ze Zaječova, jest jedním z těch skalních bolševiků, který asi přes 53 let věku svého nedostal rozumu a myslí, že komunistickým násilím lze docíliti nějakého zlepšení sociálního postavení dělného lidu. Svoje zásady hlásá nejraději po hospodách, v nichž promaže poctivě to, co vydělá, takže není divu, že je na tom hospodářsky tuze uboze. To ovšem neuzná, že je to jeho vlastní vina, a představuje si bolševický stát asi tak, že všichni ochmelkové budou věčně napájeni na útraty státu.
Tento Jaroslav J. seděl při svých obvyklých sklenicích dne 3. září m.r. v hostinci Václava Cipry ve Svaté Dobrotivé a právě počal vykládati své obvyklé bolševické theorie, když do nálevny vešlo pět vojínů. To byla voda na jeho mlýn. Sotva vojíni usedli, přenesl si svoje pivo k jejich stolu a započal svůj politický přednes, v němž zdůraznil, že všichni vojíni pocházejí z otců proletářských, a poněvadž každý poctivý proletář je komunistou, že jsou to vlastně děti komunistické a jako takové že jsou povinny myslit na revoluci a pro ni i bojovat, tím spíše, když mají v rukou zbraň, která bolševikům chybí. Svoji plamennou řeč končil prohlášením, že vojáci by měli se vzbouřit, vzít mašinkvéry a celou vládu postřílet, jednoho po druhém.
Vojáci vyslechli trpělivě tohoto průkopníka revoluce, pak však učinili o jeho přednesu oznámení četnictvu. V důsledku tohoto oznámení octl se Jaroslav J. včera před senátem, jemuž předsedal vrchní rada Hellriegel. Jak byl Jaroslav J. tenkrát v září v hospodě radikální, tak byl včera u soudu maličký a zakřiknutý. Nepostavil se do pózy hrdiny, který chce nésti důsledky svého přesvědčení, ale všecko zapřel, a když konečně musel připustiti, že štval vojíny proti vládě, omlouval se zkroušeně tím, že byl už asi úplně opilý a že nevěděl, co mluví. Leč svědci nepotvrdili mu této okolnosti a prohlásili, že mluvil docela jasně a že na něm nějaká opilost nebyla vůbec patrna.
Soud potrestal bolševického propagátora nepodmínečným žalářem třínedělním, použiv všech polehčujících okolností, začež Jaroslav J. zdvořile poděkoval.

 

Venkov 1930

Jak pokračují zařizovací práce na brdské dělostřelecké střelnici.
Pro pokročilou roční sezonu zakončena letošní cvičení v ostré střelbě a cvičící útvary odebraly se zpět do svých posádek. Na místo nich přijela na cvičení pomocná zákopnická rota II. pěší divize v počtu 95 mužů, sestávající z příslušníků pěších pluků 18., 33., 35. a 38. Rota započala s opravnými pracemi na okresní silnici z Kvaně na Hořovicku směrem na Strašice. Silnice jest důkladně štětována a vysypávána šotolinou, tj. směsí drobného kamení a písku. Mimo to čistí se důkladně i postranní cesty, zanedbané kanály a příkopy po celé délce silnice. Při práci používá rota dvou vlastních vojenských nákladních automobilů. Pracovní oddíl tento jest usídlen v provisorních dřevěných barácích ve Kvani, kdež si sám také vaří, jiné podobné oddíly jsou umístěny v Těních a ve Strašicích. Počínaje příštím jarem započne se se systematickým rozšiřováním a přestavbou veškerých silnic v obvodu celé střelnice.
V poslední době dlela v Zaječově a v Nové Vsi u Sv. Dobrotivé odborná komise z ministerstva Národní obrany, vyšetřující jakost vody a vydatnost pramenů pro projektovaný vodovod brdský. Komisionelní šetření bylo provedeno v okolí Svaté Dobrotivé, v objektu pod vrchem Břasovice, kde zjištěna vydatnost pramenů v síle 11 vteřinových litrů. Podobné zkoušky provedeny i v obci Kvaň, zřízení vodovodu pro tuto obec jest však ohroženo nepříznivými výsledky těchto zkoušek. Bude-li dosavadní provisorní barákové ležení ve Kvani uznáno za stálý vojenský objekt, bude k němu zřízena přípopjka zamýšleného vodovodu.

 

Venkov 1931

Prezident republiky odjel 27.5. ráno z Lán v průvodu ministerského předsedy Udržala, ministra nár. obrany dra Viškovského a kancléře dra Šámala do Brd, aby byl přítomen bitevní střelbě páté dělostřelecké brigády, kterou řídil generál Vedral. Na stanovišti u Zaječova očekával pana presidenta generální inspektor branné moci generál Podhajský, náčelník hlavního štábu generál Syrový, náčelník francouzské vojenské misse generál Faucher, zemský vojenský velitel generál Bílý, přednost dělostřeleckého odboru ministerstva národní obrany gen. Netík a ostatní důstojníci, kteří z důvodu služebního byli přítomni. Po střelbě prohlédl si pan president technická zařízení dělostřelecké měřičské roty. Po 17. hod. odjel pak přes Zdice a Beroun do Prahy.

 

Dělnická rovnost 1932

V noci ze dne 29. na 30. května asi o 1. hodině nastaly v okolí Sv. Dobrotivé v Brdech průtrže mračen, které dopadly hlavně na cílové plochy dělostřelecké střelnice, na nichž právě byly vykáceny lesy. Stromy, které dříve zadržovaly vodu, teď už se nemohly postaviti do cesty vodním spoustám a tak se proudy slévaly s holých ploch do údolí k Zaječovu a Kváni, kde začaly řádit. Regulace Jalového potoka, která byla právě dokončena a stála 100.000 Kč, byla v půlhodině smetena. Vody podebraly jeden sloup mostu na okresní silnici k Příbrami a jiné mosty poškodily. Vodní spousty zničily také chudou úrodu. Rybníky kolem Sv. Dobrotivé byly na mnoha místech protrženy, vody stále přibývá a nebe je zataženo stále těžkými, olověnými mraky. Kraj volá po záchraně před katastrofou. Vykácením lesů ve prospěch válečné střelnice bylo všecko zdejší lesní dělnictvo připraveno o práci a kromě toho byli tento týden propuštěni všichni cvočkařští dělníci. I to stačilo už k tomu, aby kraj byl odsouzen k pomalému umírání. Povodeň dovršila zhoubu. Nebude-li ihned pomoženo, stane se Podbrdí přímým bratrem hladového Zakarpatska a Krušnohoří.

 

Adresář protektorátu 1939

Zaječov, obec (přísluš. Nová Ves, Svatá Dobrotivá) 557 m n.m., okresní úřad Rokycany, Okresní soud Zbiroh, Krajský soud Praha, 1261 obyvatel. Autobusová doprava Hořovice-Zaječov, pošta Svatá Dobrotivá, četnická stanice Svatá Dobrotivá, katolický kostel.
Autodoprava-Václav Wünsch, holiči - Václav Bubeníček, Jindřich Kopp, hostince-Bedřich Charvát, Leon Kunc, Josef Lukavský, František Procháska, Václav Tauš, Václav Vajner, hřebíky kované - Jakub Löwy, Eduard Löwy, František Pelikán, konsum-prodejna konsumního družstva Z.K.D., kovář - Václav Braun, krejčí - Antonín Šlapák, Jan Šlapák, František Anýž, kuřácké potřeby (výroba) - František Jícha, mlýn-Bedřich Žák, obuvník-František Mužík, pekaři-Josef Dubský, Štěpán Jelen, pila-Bedřich Žák, porodní asistentka-Marie Horká, řezníci-Leonard Kunc, Václav Tauš, Josef Luhovský, Josef Lhoták, Smíšené zboží-Antonín Anýž, Vilemína Ciprová, Anna Lhotáková, Eduard Löwy, František Pelikán, Marie Pelikánová, Štěpán Jelen, spořitelna-Spořitelní a záložní spolek farní osady ve Sv. Dobrotivé, stavební družstvo-Stavební, spotřební a úsporné družstvo Lidový dům v Zaječově-Kváni s.r.o. se sídlem ve Sv. Dobrotivé, stavební podnikatelství-František Jícha, František Ungr, trafiky-Antonín Anýž, Karel Pelikán, Barbora Ungrová, truhláři-Jan Ječmen, Josef Jícha, Jindřich Švamberk, zámečníci-Ladislav Nič.

 

Venkov 1941

Ožívá lidová pracovní tradice.
Zašli jsme do Zaječova a vyhledali malou dílnu, ve které 12 rukou nahrazuje stroje. V prostoře 16x4 metry je výheň, velký měch, sklad železa a 6 lidí, kolem nichž rachotí rytmus šesti perlíků. Cvočkaři pracují u velkých okovaných pařezů vedle výhně, ve které střídavě rozpalují dva železné pruty. Když jde práce dobře, vyrobí jeden dělník za 8 hodin 1000 až 1500 cvočků. Počítáme-li 15 ran na jeden kus, je to přibližně 20 až 25.000 úderů perlíkem, za den. Mezi dělníky platí nepsaná regule bratrství, důvěry a vzájemné pomoci. V dílně Františka S., starosty v Zaječově, seznáme staré sousedské zvyky. V obci je 240 čísel a 1400 obyvatel. Podnes je výroba cvočků v 90 domech. Odbyt je hlavně do horských krajů Říše, neboť jde o hřebíky do vysokých horolezeckých bot.
Dříve pracovali cvočkaři denně od 6 hodin ráno do 6 hodin večer. Vzpomínají, jak se musili učit tři zimy, ale dnes je jejich řemeslo bez učňů. Na velkém kartonu, přibitém nad výhní, který je bůhví jak starý, je psáno v milimetrech, kusech a korunách, co stojí cvočky, kterých je 8 druhů. Podobně se uvádí i jejich váha. Dělba práce je starosvětská. Držiteli dílny patří výheň, a za to, že šlape měch a že opatřuje koks a dodávku železa z Kladna, vybírá od každého spoludělníka 15 K týdně. Hotové výrobky si každý dělník odvádí sám v pytli po 1000 kusech místnímu obchodníkovi. Ten zprostředkuje vývoz a svým dodavatelům platí polovinu nemocenského pojištění. Tak vyhlíží poslední zbytky domácké výroby cvočků.

 

Lidové noviny 1943

Píšťala nahradila trubku. V Zaječově na Podbrdsku je dodržován krásný zvyk a tradiční způsob hlášení každé noční hodiny ponocným. Ve 22 hodin se ozve po návsi táhlý pískot ponocného píšťaly, který končí naříkavě. O klekání pak ponocný odpíská večerku ještě na mnoha místech obce, která je hodně rozčleněna. Zbytek hodin až do druhé hodiny noční píská se po vsi pouze jedním táhlým tónem.

Přidat komentář (1 Komentář)