BRDY HISTORICKÉ
V této sekci naleznete články týkající se ponejvíce brdské historie. Na její stopy můžeme v lesích narazit doslova na každém kroku, proto se budeme pečlivě snažit zjistit, odkud a kam vedou, abychom se listím, skalami, mechem, vřesem, kapradím a borůvčím neprodírali bez vědomí, jaký že odkaz nám v tom či onom koutě kraje člověk zanechal.
- Napsal Zdeněk Kastner
Z vyvýšeného místa (než obrostlo vysokými stromy) bývalo vidět do dálky přes Zaječov a Komárov až k Žebráku. Tomu místu se říká Na ambitech. Ambit znamená ochoz. A co je zde zvláštního? Prý se zde ukrývali kněží z kláštera, když husité táhli na Plzeň. Přes obdélníkové kamenné pole lze dojít k hladké skále, na níž je vytesán letopočet 1611.
Číst dál: Tajemný letopočet nad Zaječovem
Přidat komentář (0 Komentářů)- Napsal Roman Poustka
Téma dávné brdské historie mi zůstávalo skryto do ledna 2023. Tou dobou jsem se potuloval po lesích zkoumaje placy milířišť. Je zajímavé, že některá uhlíři opuštěná milířiště mívají uprostřed hromádku uhelného prachu, obvykle tak do 50 cm vysokou (zřejmě méně povedený výpal). Hromada, kterou jsem však kolem nedělního poledne našel, byla významně vyšší.
Přidat komentář (5 Komentářů)- Napsal Roman Poustka
S odstupem skoro 15 let od prvního komplexnějšího článku o Kolvínce a po 26 letech občasného výzkumu předkládám zase o poznání přesnější verzi trasování lesních svážných drah, z čehož lze lépe odvozovat způsob likvidace tehdejší lesní kalamity a další záležitosti. Tento druhý článek je upřesňujícím doplňkem předchozího. Pokud chce čtenář znát všeobecné informace o Kolvínce, odkazuji jej nejprve na původní článek, kde doporučuji pročíst stať nazvanou Vznik, konjuktura a zánik.
- Napsal Roman Poustka
Brdský kraj byl ve středověku železářskou velmocí. Vysoká pec nebo zkujňovací hamr byl v téměř každé podbrdské vsi nebo městečku. Hutě spotřebovávaly neskutečné množství místních surovin. Vedle dřevěného uhlí a přísad to byla místní železná ruda.
Přidat komentář (2 Komentáře)- Napsal Roman Poustka
Kolem Brd se už od 18. století aktivně vyhledávala ložiska černého kamenného uhlí. Někde to bylo dílem sedláků z malých hospodářství jako nejspíš severně od Nouzova na jižních Brdech, jinde to bylo díky historické znalosti a ekonomickému potenciálu podnikavců jako v Holoubkově a v Mirošově, který je uhlím na podbrdsku známý asi nejvíc. Už méně se ví, že jen o kousek vedle, mezi vrchy Záborčí a Dubina v údolí Skořického (Račího) potoka a jeho pravostranného přítoku nedaleko Skořic, je dosud drobné ložisko černého uhlí, které se dobývalo na přelomu 19. a 20. století současně s útlumem a ještě dlouho po zastavení vrcholné těžby v Mirošově.
Přidat komentář (0 Komentářů)