BRDY HISTORICKÉ
V této sekci naleznete články týkající se ponejvíce brdské historie. Na její stopy můžeme v lesích narazit doslova na každém kroku, proto se budeme pečlivě snažit zjistit, odkud a kam vedou, abychom se listím, skalami, mechem, vřesem, kapradím a borůvčím neprodírali bez vědomí, jaký že odkaz nám v tom či onom koutě kraje člověk zanechal.
- Napsal Roman Poustka
Při výpravách do centrálních Brd jsem si všiml nezanedbatelného množství staveb připomínajících stav podbrdské vesnice na konci 18. století.
Dále uváděné informace čerpají kromě jiného z průzkumu 55 obcí a jejich částí okolo někdejšího VVP Brdy uskutečněného v červenci 2001. Nalezl jsem krom jiného celkem 110 roubenek neomítnutých a 777 omítnutých. Všímal jsem si tehdy hlavně posledních dosud existujících roubených chalup, stodol a špýcharů nebo jejich dnešního mnohdy značně pozměněného stavu. Nešlo a nejde o přesný popis architektury, ale spíše bych chtěl (ve světle nově budovaných dřevostaveb) nějak uceleněji ukázat na poslední dosud přežívající klasická venkovská stavení podbrdského typu, na jejich četnost a umístění.
Číst dál: O podbrdských chalupách
Přidat komentář (1 Komentář)- Napsal Roman Poustka
Určitě jen málokdo z vás, kdo jste četli vyprávění o úzkorozchodné železnici spojující obce Kolvín a Padrť s Mirošovem, tuší, že by mohla být v Brdech ještě jedna, sic rozsahem o dost menší, ale o to malebnější a čistší, lesní dráha.
Přepravní artikl je v naší vrchovině až moc zřejmý - jde opět o svoz dřeva. Pokud byste si snad mysleli, že půjde o nějakou mladší trať, která mohla sloužit za minulého režimu například k nějakému efektivnějšímu odvozu kmenů z intenzivní těžby, byli byste na omylu. Stav lesních porostů nejen v Brdech se za totality spíše zlepšil. Úzkorozchodná trať, o níž bych vám chtěl vyprávět, existovala již v době před druhou světovou válkou pod cílovou plochou Jordán.
Přidat komentář (7 Komentářů)- Napsal Roman Poustka
Na úvod je nutno poznamenat, že kromě mezníků pocházejících z dob dávno minulých (16.-19. stol.), kterými se zde budeme hlouběji zabývat, se můžeme daleko snáze setkat s kamennými mezníky osazovanými později. Bylo to například ve dvacátých a třicátých letech 20. století nebo v období těsně po druhé světové válce. Liší se od svých předchůdců vyšší kvalitou opracování, velikostí (jsou menší) a dalšími parametry. V současné době asi neuniknou pozornosti plastové mezníky, nejčastěji červené nebo žluté. Jedná se také o bodový znak vymezující hranici mezi pozemky. Materiál, kvalita a vizáž hraničních znaků jsou obrazem doby.
Na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Brdy a v jeho okolí se v minulosti rozkládalo několik významných panství. Při srovnání jejich rozlohy s ostatními to ve své době byla většinou panství obřích rozměrů. Protože se mi podařilo podstatnou část hranic těchto velkých panství nejen v bývalém VVP během let mnohokrát projít (zatím jsem našel celkem 494 hraničních znaků) rád bych se podělil o některé poznatky.
Číst dál: O meznících a omáčka kolem
Přidat komentář (14 Komentářů)- Napsal Roman Poustka
Zde je článek o jedné málem zapomenuté brdské železnici. Poprvé jsem ji "objevil" u Padrťského potoka v roce 1994, ale až v roce 1996 jsem si uvědomil, oč se jedná (hráz protrženého rybníka se přece nebude svažovat k potoku). Od té doby jsem po mnoha etapách výzkumu dal vzniknout tomuto článku. Existence současných i historických leteckých snímků, detektor kovů (byť skoro dětská hračka) a trocha vyšetřeného času mně stále dávají popud k dalším průzkumným výpravám. Každá sice přinese nějakou odpověď na dosavadní nejasnosti, ale také pravidelně nejméně dvě takové další nejasnosti vyvstávají. Tak se postupně posouvám někam - snad stále k věrnějšímu obrazu toho, jak to asi v západních Brdech za války vypadalo.
- Napsal Zdeněk Kastner
Když mě ve čtvrtek 23. srpna 2001 vzal Jindřich Švamberk k rybníku Heřman, podívat se na zbytky železniční trati, nevěřil jsem. Vždyť nejbližší železnice vede z Hořovic, na nádraží to je asi 11 km. Ale zbytky železničního náspu jsou dobře viditelné, jsou zde i prohlubně po pražcích s roztečí 80 cm, náspy pro odbočování vlaků, můstky přes odvodňovací kanály apod. Tak jsem tedy uvěřil a v hlavě mi začalo vrtat, kdo to byl ten pán , který zde tzv. Strousbergovu železnici postavil a proč. Nechci proto psát o dolech na železnou rudu v Zaječově a jeho okolí, i když povídání o Klášterské huti, Jedové hoře, Jindřišské a Gustavově (od r. 1870 Arturově) šachtě v Zaječově by bylo jistě zajímavé. Chci napsat krátké povídání o železničních tratích, které v Zaječově či jeho okolí kdysi vedly a po nichž zbyly jen skrovné památky. A také o staviteli největší a nejvýznamnější z nich - o podnikateli dr. Bethelu Henrym baronu von Strousberg. Jeho činností byl inspirován Adolf Branald, když psal svůj román Král železnic. Ale o tomto baronovi, který ve své době zaměstnával 100.000 lidí na celém světě a byl jedním z největších boháčů té doby (je jmenován v jedné řadě s americkými milionáři Mayerem Rotschildem a Johnem Rockefelerem) se u nás ví jen velice málo. Byl pro zdejší lid zlým tyranem nebo naopak vlídným chlebodárcem?
Přidat komentář (2 Komentáře)