Královský Třemšín?

   V souvislosti s mohylami mne oslovil i pan Mgr. Tomáš Krofta z Archeologického ústavu AV ČR, který je kromě jiného spoluautorem zajímavého výzkumu a studie jihobrdského Třemšína jako předslovanského hradiště a středověkého hradu. Obsáhlý materiál s názvem Nedestruktivní výzkum vrchu Třemšín v jižních Brdech z roku 2015 uveřejňuje jednak výsledky archeologického průzkumu, a pak se vzhledem k jeho ne zcela jasným výsledkům věnuje v rovině hypotézy také vzniku středověkého hradu.
   Jak známo, povrch hradiště a pozdějšího hradu byl v důsledku okrašlovací činnosti v době romantismu značně upraven. Přesto z několika pozůstatků jako např. nedokončeného příkopu lze usuzovat na nedokončenou výstavbu hradního objektu. To spolu s velmi vysoko a odlehle exponovanou polohou hradu a nápadnou podobností protáhlým tvarem a vyvýšením nad krajinou s hrady jako Špilberk či Bezděz ukazuje na královský záměr Přemysla Otakara II. ukázat i poddaným západních, jižních a středních Čech, kdo nad nimi vládne.
   Velmi se mi líbí myšlenka autorů, že hrady nemusely v té době plnit jen roli obrannou, vojenskou a strategickou, ale že mohlo jít i o psychický symbol panovníkovy moci, který je jim od rozednění do setmění neustále na očích (za dobré viditelnosti velmi daleko). Zajímavá je i úvaha nad rozsahem plánovaného hradu a jeho skutečně postavenou částí, která ukazuje na jeden z možná nejrozsáhlejších hradních areálů u nás.
   Hrad Třemšín tak asi nepostavili páni z Rožmitálu, ale ti jej možná nedostavěný pouze od panovníka "zdědili", za své poslední prostředky pravděpodobně učinili hrad v jeho torzu obyvatelným, a část z nich se začala psát "z Třemšína".