PRAHA
Druhá nejvyšší hora Brd (862 m), honosící se od počátku tisíciletí vysokým meteoradarem, která hostila v minulosti nejrůznější věže a zařízení, je vlastně náhorní plošinou, jejíž svahy na hranách příkře spadají, zejména na sever, západ a jih. Díky tomu a pro svou krajní pozici vůči ostatním vysokým brdským masivům je téměř předurčena k těm nejkvalitnějším výhledům na uvedené světové strany, s výjimkou drobného zákrytu jihobrdského Třemšína a pak hřebenu Hlavy a Jordánu (viz dále panoramata z Prahy na západ, jihozápad, jih a jihovýchod). Pro některé jihovýchodní, pro všechny východní, severovýchodní a částečně i severní cíle musíme cestovat na Tok či Houpák, o něm bude řeč dále.
Obdobné nebo jen o málo horší podmínky nabízí v blízkém okolí Červený vrch (ideálně hrana lomu), odlesněný předvrchol nad Kuníkovou, místy odlesněná hrana Malého Toku a Plešce (i když Plešec nabízí navíc teoretickou dohlednost na Krkonoše). Jednodušší je však pohybovat se přímo na plošině Prahy.
Z jižních cílů lze na Praze pozorovat od Čákova výhledu nebo z obdobných občasných výhledů (díky kůrovci) Rožmitálsko, přes Štěrbinu a jižní Brdy můžeme obdivovat celé panorama Šumavy, od nejbližšího západního Ostrého (1293 m, 72 km) přes plochou Jezerní horu (1344 m), hvězdárnami ověnčený Velký Javor (1456 m), špičatý Pancíř (1214 m), nad jezerem Laka Debrník (1338 m), plochý Poledník (1315 m) a velmi výrazný Malý (1399 m) a Velký Roklan (1453 m). Pak se nejvyšší vrcholy centrální Šumavy překrývají, takže se malý špičatý a téměř holý Luzný (1373 m) hůře odlišuje od bližší ploché Velké Mokrůvky (1370 m), které je zprava orámována bližším špičatým Sokolem (1253 m) nad opět plochou Huťskou horou (1187 m). Po šumavských pláních nás pak zaujme nejvýraznější Boubín (1362 m) doprovázený Bobíkem (1266 m), které tak stíní vzdálenějšímu Plechému (1378 m), a tak nás nad Lipnem zaujme až hřeben Smrčiny (1333 m). Dále na východ odlišíme v Boleticích bližší a nižší Knížecí stolec (1236 m) a nad Prachaticemi Libín (1093 m). Následuje pak velmi výrazný osamocený Kleť (1084 m, 94 km) s vysokou věží.
Dále na jihovýchod ve větší dálce se nám občas ukážou Novohradské hory, z nichž si všimneme nejprve Kamence (1072 m, 134 km), a pak úplně vlevo bližší a výraznější Vysoké (1034 m). Ještě dále na východ by měla být vidět i Javořice (837 m, 120 km) na Českomoravské vrchovině. Zatím se mi obdobným směrem podařilo identifikovat o poznání bližší Čihadlo (706 m, 95 km) severně od Jindřichova Hradce.
Z bližších cílů neujde naší pozornosti jaderná elektrárna Temelín (500 m, 67 km) se svými čtyřmi chladícími věžemi a mnohdy velmi výrazným oblakem par. Kolem Písku dokážeme identifikovat Velký Kamýk (531 m) a Vysoký Kamýk (627 m).
Pro sledování západních cílů můžeme využít paseku západně od Čákova výhledu nebo výhled od pozůstatků úkrytu obsluhy německých goniometrických zaměřovačů. Uvidíme tak údolí Padrťských rybníků, vedlejší brdský hřeben Okrouhlík-Palcíř, jihobrdský Marásek, Plzeňsko a Rokycansko. V pozadí se můžeme za lepší dohlednosti kochat z výrazného německého Hoher Bogenu (1079 m, 79 km), panoramat Českého lesa v podobě masivního Čerchova (1042 m) s dvěma věžemi, výrazné drobnější Přimdy (848 m), Dyleně (940 m, 100 km) s věží a pak Lysiny (982 m, 93 km) ve Slavkovském lese.
Z bližších cílů si všimneme Korábu (773 m), Bělče (712 m), Radyně (567 m) a Vlčí hory (704 m). K vidění jsou i vrchy v Doupovských horách, např. Hradiště (934 m, 79 km).
Chceme-li vidět cíle na severu, máme na výběr z výhledu od zmíněného úkrytu, ale připravíme se o České středohoří, a ze zarůstajícího výhledu od kamenného moře severně od západovýchodního průseku v severní části plošiny Prahy, tam však chybí všechny západní cíle. Kolem blízkého Radče (721 m) můžeme vidět vlevo krušnohorský Klínovec (1244 m, 102 km), a pak celý krušnohorský hřeben. Za dobrých podmínek lze dalekohledem rozeznat i větrné elektrárny (114 km) u Bouřňáku nad Teplicemi.
Z Českého středohoří se nám přes hřeben Hlavy vzácněji ukáží keltské ploché Hradišťany (752 m) a nezaměnitelná Milešovka (837 m, 100 km). V srpnu 2020 jsem viděl nejspíš i vzdálenější Děčínský Sněžník (723 m, 127 km).
Z bližších cílů nás mezi Hlavou a Dlouhým vrchem překvapí vykukující špičatá Krušná hora (609 m, 35 km) na Křivoklátsku. Za příhodných podmínek je tudy vlevo od Krušné hory k vidění plochý Dlouhý vrch (655 m, 105 km) u Litoměřic. K vidění by mohl být i stolový Vladař (693 m, 63 km), dobře je rozeznatelný široký a plochý Třebouňský vrch (825 m), najít by se dal nejspíš i Krasíkov (632 m).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment