Jedle bělokorá (Abies alba) má ráda svahy a jejich paty. I když na Brdech jedlové lesy nejsou, některé lokality jsou jedlí okupovány velmi sympaticky. Velké jedle poznáte většinou podle hodně široké koruny už od ploché špičky stromu na dálku. Pár velkých jedlí by se našlo i u Němých v povodí Rezervy, ale protože došlo k podstatnému rošíření oplocené nepřístupné oblasti, jedle ani jiné velké stromy přístupné nejsou. Údajně může dorůst až 65 metrů výšky, my se však spokojíme i s nižšími krasavicemi. Vím o 29 jedlích (včetně 2 nepřístupných) s obvodem nad 300 cm a o dalších 25 jedlích s obvodem těsně pod 300 cm.
-
jedle v Míšovských bucích (49.5966386N, 13.7393311E)
Královna brdských jedlí blížící se svým obvodem docela slušně k největší jedli republiky. Původně schovaná v nepříliš narušené starší smrčině, nyní odhalená těžbou kůrovce, se pyšní obvodem 410 cm a výškou 40 m. Její blízké okolí začíná být k její škodě přespříliš ušlapané. Teoretický objem její dřevní hmoty je 27 m3.
Jihovýchodní střed rezervace, v níž zbylo asi 14 buků.
-
jedle pod Okrouhlíkem (49.6535028N, 13.7297653E)
Druhá největší jedle svoji sokyni možná jednou doroste, neboť stojí ve vodou dostatečně zásobeném prameništi pod vrchem Okrouhlík. Její obvod je 392 cm a výška 41 m. U severní paty stromu vyrůstá malý bouček.
Jižně od Kolvína, západně od skály Marie Terezie.
-
jedle u Tří Trubek (49.7052558N, 13.7930142E)
Na jednu ze dvou nejvyšších jedlí mi dal tip Jindřich Prach. V prosinci 2023 jsem ji zdokumentoval. U paty svahu Vrchů s vlajkovou korunou, výrazně lukovitě prohnutým kmenem a náklonem k jihu roste exemplář s obvodem 330 cm a výškou 47 m. Díky řídkému vzrostlému lesu byste ani netipli, že jde objemem o takovou krasavici.
Za bývalou elektrárnou, za bývalou střelnicí na patě svahu.
-
jedle pod Kloboučkem (49.7083064N, 13.9200675E)
I pod vrchem Klobouček mají velké jedle zastoupení. U paty jedle s obvodem 339 cm a výškou 43 m roste buk, v rozvolněném smíšeném lese. Informace o tom, že jedle na jaře 2022 padla, nebyla pravdivá, padla jedle o něco více na západ s obvodem pod 300 cm.
V západní části spodní oplocenky, u dnešní Bukové studánky.
-
jedle pod Paterákem (49.6835175N, 13.8047531E)
I uprostřed dnešních rozsáhlých kůrovcových holin lze najít majestátní jedli. V březnu 2024 jsem si všiml jedle s obvodem 333 cm a výškou 42 m. Jedle je skoro osamocena, snad odolá náporu větrů a mrazovým jevům.
Těsně nad potokem mezi Paterákem a Kočkou.
-
jedle pod Břízkovcem (49.6382861N, 13.7330956E)
U okraje hustšího smrkového lesa se ukrývá mohutný široký kmen, jehož větve ční vysoko nad okolní stromy. Jedle má obvod 339 cm a výšku 39 m. Opodál je o kousek menší sestřenice.
Asi 400 m od křižovatky cest na Břízkovci.
-
jedle na Třemšíně
Exemplář v rozvolněném smíšeném vysokém lese s 330 cm v obvodu a 41 m výšky. S bílým nápisem 21.
Poblíž cesty mezi Třemšínskou boudou a třemšínskou kaplí.
-
jedle pod Fajmanovými skalami (49.5829111N, 13.7186450E)
V rezervaci Fajmanovy skály a Klenky lze najít ve smrčině pod patou strmějšího svahu exemplář s 331 cm v obvodu a s výškou 41 m. V okolí fragmenty velkých listnatých stromů nebo i další jehličnatí velikáni.
V západní nižší části rezervace.
-
jedle pod Kloboučkem (49.7082889N, 13.9211469E)
Jedna ze dvou nejvyšších brdských jedlí je pod vrchem Klobouček. Měří 310 cm v obvodu a 47 m co se výšky týče.
Ve střední části bývalé spodní oplocenky.
-
jedle u Teslínského kláštera (49.6396344N, 13.7497303E)
Exemplář rostoucí ve starším smíšeném lese. Obvod je 326 cm a výška 40 m. Od jihovýchodu mírně vykotlaná. Dlouhé roky sdílí s blízkým bukem.
V zátopě nejhořejšího suchého rybníka, na levém břehu, přímo u Zlatého potoka.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment